vlasti, s země jeho. Ps9,38 Žádost chudých uslyšal hospodin, připravenie srdcí jich uslyšalo ucho tvé, Ps9,39 suď sirotku a pokornému, ať nepřiloží dále veličiti sě člověk na zemi. Chvála oci i synu i…
Skrze tento žalm napomíná nás David, abychom v boha věřili, jenž dává spravedlným králevstvo nebeské a zlým peklo.
Ps10,1 Ps10,2 V hospodina úfaji, kako diete duši méj: „Přistěž sě na horu jako vrabec?“ Ps10,3 Nebo zajisté hřiešní napěli lučišče, upravili šípy své v túle, aby střieleli ze tmy pravé srdcem, Ps10,4 nebo jěž si svrchoval, zkazili, ale pravý co učinil? Ps10,5 Hospodin v chrámě svatém svém, hospodin na nebi stolec jeho. Oči jeho na chudého hledíta, viečky jeho tiežeta synóv lidských. Ps10,6 Hospodin tieže pravého a nemilostivého, ale kto miluje nespravedlnost, nenávidí dušě svéj. Ps10,7 Dščil na hřiešného osidlo ohenné a síru a duch vlný, čest čiešě jejich. Ps10,8 Nebo pravý jest hospodin a právo miluje, rovnost viděla tvář jeho.
