[533r]číslo strany rukopisua nižádný muož šťastně kralovati na zemi, leč by jemu moc kralovánie byla dána z nebes.

Požehnánie meče králového. Uslyš, prosíme, hospodine, prozby naše, aby ten meč, jímžto sluha tvuoj N. žádá se opásati, velebností tvé pravice požehnati a posvětiti ráčil, aby obrana a zasloněnie mohl býti kosteluov, vdov, sirotkóv i všech bohu slúžících, proti ukrutnosti pohanské strach a síla. Skrze Krista pána našeho. Amen.

Potom od biskupóv vezme meč, a s mečem, aby viděl, že jemu jest všecko královstvie poručeno, když dí arcibiskup: Vezmi meč skrze ruce biskupově, kterakž kolivěk nedůstojny, však náměstvím a mocí svatých apoštoluov posvěceny, tobě královsky dán a našeho požehnánie úřadem, na obráněnie svaté božie církve božsky zjednán. Buď pamětliv jeho, o němžto žaltářník prorokoval, řka: „Opaš se mečem tvým na ledvie tvé přemocně,“ aby ním a skrze něj moc spravedlnosti činil, těžkost zlosti mocně zkazil nebo zrušil a svatú boží církev, jí věrné, zasloňoval a obraňoval, ani méně pod věrú křesťany křivé nežli křesťanského jména vrahy tupil a rušil. Vdovám a sirotkuom milostivě pomáhej a jich braň, opuštěnie oprav, opravené zachovej, msti nespravedlnosti, potvrď dobře spůsobené: aby to čině, moci vítězstvím oslaven a spravedlnosti následovník výborný, s tohoto světa spasitelem, jehožto podobenstvie držeti,