Potom vezme meč, jímžto byl opásán, a jej bohu na oltář ofěruje, jenž hrabie jiných vyší[bo]vyší] wyſſe nebo větší, kterýž tu bude, vyplatí, a vyplatě před ním ponese. Když pak arcibiskup dá jemu žezlo a jabko, dí takto k němu: Vezmi žezlo, králové moci slovutný prut, tověz přijmi prut moci, kterúžto aby sám se dobře spravoval, svatú církev a lid křesťanský tobě od boha poručený královú mocí od zlých obraň, křivé tresci, pravé upokoj, aby pravú cestu držeti mohli, tvú pomocí oprav; a z šťastného královstvie do věčného vladařstvie s jeho pomocí došel, jehožto královstvie trvá na věky věkuov.

Potom opět dí takto: Přijmi proto prut moci a pravdy, skrze něžto srozuměj, aby krásil o dobrotivých a skrotil zlé, bludné nauč cestě, poklúzlým ruky podej, rozpraš pyšné a zdvihni pokorné; ať by odevřel dveře pán náš Ježíš Kristus, jenž sám o sobě dí: „Jáť sem dveře, skrze mě kdož vejde, spasen bude.“ A on, jenž jest klíč Davidóv a žezlo domu Izdrahelova, jenž odevře a žádný nezavře, zavře a žádný neodevře, buď tobě pomocník, jenž vodí z domu svázaného žaláře, sedícého v temnosti a v stínu smrti, aby ve všem následovati jeho zaslúžil, o němžto prorok David prorokoval, řka: „Stolice tvá, bože, na věky věkoma; prut spravenie prut královstvie tvého.“ A následuj onoho, jenž dí: „Miluj spravedlivost