s[52r]číslo strany rukopisuchlasti.
Přikáza se liška k mrše,
[2310] za malý čas v své lsti srše,
kdežto se v teneto vrazi
a lovec jí kuoži splazi.
Však v tenetě již vězéci,
sama na se poče úpěti,
[2315] řkúc: „Běda mně, hubenici!
Spravedlivě mi v té škodě býti.
Již sem škodú byla škodná,
táž mne škoda již jest hodná.
Jakož jesti vlk zhynul strastí,
[2320] správně zhynu túž nápastí.“
Vivere de rapto vitam rapit; invida instanscizojazyčný text
alterius damnis in sua dampna redit.cizojazyčný text
Jenž krádežem se obchodí,
ten vždy v svém skutce škodí.
Závistivý škodu klada,
často tieže v samu padá.
O jelenu, jenž se u vodu nahlédal. Kapitola XLVI.
[2325] Ktož kterú věc tak miluje,
že skrze ni škodu čije,
snad zahyne v té milosti,
neboť vezme škody dosti.
Jest li která věc míla tobě
[2330] a škodná, nedržiž jie sobě.
Jakož se jelenovi uda.
Pojměv již přemnoho truda,
přiteče k jedné studnici,
ano mu se chce velmi píti.
[2335] A ta studnice jistá
jako střiebro bieše čistá.
Napi se jie, okolo chodě,
ohléda se v oné vodě.
Uzře [52v]číslo strany rukopisurozsochaté rohy
[2340] a na nich[eq]nich] niem paróžek mnohý.
Tuž se onú krású rozpále,
bieše se jí velmi chvále.
Když již spatři ony rohy,
ohléda také i nohy.
[2345] Uzře naliť chody také,
libivějšie věc někake.
I poče tiem velmi smuten býti
a ony nohy hyzditi.
Dlúho tu stav do své vóle,
[2350] uslyše, naliť psi skučie,
hněvivě po poli běhajíce
a zvěři snažně hledajíce.
Pro bázen nesmie dále státi,
bázlivý se běhu chváti.
[2355] Poče noh svých pomoci žádati,
jimž dřieve smieše láti.
Do lesových přiebytkóv teče,
ano podjímá jej péče.
A když jej vždy zdržováchu
[2360] a běh jemu ztracováchu,
nohy preč od smrti tekú,
rohové jej k smrti vlekú.
Spernere, quid prosit, et amare, quod obest, ineptum est.cizojazyčný text
Prodest, quod fugimus, et quod amamus, obest.cizojazyčný text
Nevzhrdaj tiem, jenž jest hodné,
a nemiluj, jenž jest škodné.
[2365] Sám sobě teneto strojíš,
ač v milosti škodné stojíš.
Prospěchu všudy běháme,
milujíc to, jehož škodu máme.
O muži a o ženě kapitola XLVII.
Neúfaj do ženy mnoho,
[2370] pravi tobě, střez se toho.
V svém úmysle[er]úmysle] vmyſlie nenie věčna,
jejie milost nebez[53r]číslo strany rukopisupečna.
