Která k nim jest moje vina?
[3055] Z tolik mnozství mé rodiny
neobéře se jediný,
jenž by se slitoval nade mnú,
tuto núzi přijal se mnú.
Jimž sem dával pomoc mnohú,
[3060] nepostúpie pro mě nohú.
Domnievaje se již v pokoji stoje,
starost má hledá pokoje.
Litá závist navštievivši,
mú radost jest smútivši.
[3065] Vítězstvie vše vrahu mému
slibuje pomoci jemu.
Jáť sem obtiežen starostí,
on ještě ktve svú mladostí.
Mój život již síly zbývá,
[3070] jemu vždy síly připlývá.
Mně oděnie známo nenie,
on vždy nosil oděnie.
Starostí mi pošlé oči,
ten svými jako sokol točí.
[3075] Nic mi pomoci neudá,
než milost pravého súda.
Žalujeť ze mdlého práva
onen starý, věrná hlava,
kakž koli srdce mužného,
[3080] nedostatkem těla svého
chodí, sobě neúfaje
a nade vše tu péči maje:
neb mužná mysl často shřeší,
mdlú rukú když k boji spěší.
[3085] Ač lživá sočba věrného
osočí družce kterého,
Bóh vie, jest malá čest tomu,
než haňba, hřiech muži ctnému.
Ubohý kmet poče zúfati,
[3090] strastné příhody plakati.
Rataj pána vida v hoři,
smutkem až pláče umoři,
ihned k němu vrha sebú,
poče těšiti jeho útrobu,
[3095] řka: „Netruchliž, milý pane,
ač se jiného nestane,
miesto tebe chci se dáti.
Ač mi stokrát umierati,
pro tě má ruka hotova
[3100] k sedání jednoho slova.
Viz, anoť se den přisvietí,
miesto i čas boji vzieti.“
Sedadlníky dva stojíta,
rukú, myslí se sílíta,
[3105] chtě býti škoden druh druhu,
za to majíc péči tuhú.
Rytieřovi by protivno,
by jemu také převelmi divno,
že rataj s ním se chce dáti.
[3110] Poče naději dobrú bráti,
unáhliv se, teče k němu,
doufaje udatenství svému.
Sečieše naň se vší mocí,
vešken svój život mdlobú zpoti.
[3115] Prudce tepa, seka také,
vzloži ne v zisk rány všaké,
svého vraha sečbú dlaže.
Uzře onoho rataje,
jenž bieše svých sil v sobě taje,
[3120] již k větčie potřebě chova,
novú nepřiezen jemu skova,
chtě ji statečně ztráviti,
když bude potřebno býti.
neb se chybi, ránu skyta,
[3125] neb se chyti jeho štíta,
než zrak svój nese na vše strany
a chtě zbýti škodné rány.
Že by on zdřiemal, každý to mní,
an se velmi dobře pomní.
[3130] tepa lehce i přestane,
rány vymyšluje, stane.
Jeho ruka nezmučená,
