[1855] jeho osidlo.
Chopi muž kolčavu ubohú,
nastroji před ním prosbu mnohú,
mezi prosbú poče mluviti
a řkúc: „Správně máš mě propustiti,
[1860] vypravě mě z této núze.
Dajž milost svému slúze!
Nepřátely tvé sem zbila,
tvój sem domek učistila.
Tuť mé bydlo, proši tebe,
[1865] aby mě pustil od sebe,
v svú službu mě opět vrátě,
budiž mi služby odplatě.
Za dar nechciť nic jiného
nežli zdravie života mého.“
[1870] Onen mužík vece takto:
„Slúžila si, vědě kako.
Milost slušie mysli čisté,
skutečné službě také jisté.
Nemo licet prosit, nisi vult prodesse meretur,cizojazyčný text
nam prodesse potest hostis, obesse volens.cizojazyčný text
Nemá odplaty ijeden,
[1875] jakžkoli jest v službě zbeden,
kromě než v skutečném chtění,
kdežto z srdce službu miení.
Móžeť vrah prospěti tomu,
když chtěl škoden býti komu?
[1880] Když mi ty prospěch činieše,
sama prospěch mieti chtieše,
hubieše mé vrahy všaké,
jsúc vrahyně moje také.
Potvorné tváři jsi hubila,
[1885] aby svój tiem pokrm měla.
Mohla s tako mój chléb jiesti.
Protož tě chci s světa svésti.
Dajž mi tlustost těla svého,
jenž jest tlusto z chleba mého!
[1890] Chci smrt s škodú na váhy vrci:
zahyň, neb s dóstojna smrti.“
Nil decorat factum nisi facti sola voluntas;cizojazyčný text
non operis fructum, sed noto mentis opes.cizojazyčný text
Nic tak skutka neosvietí,
než kdež skutek vóli roznietí;
ne skutečné učiněnie
[1895] miení, jedno skutka nenie.
O žábě naduté. Kapitola třidcátá devátá
Radu moji daj menšiemu,
aby se nevrovnal větčiemu,
tociž v stravě, v moci, rúše
i tiem, což k mocnému slušie.
[1900] Ač chceš zbýti hrubé strasti,
střeziž se žabie nepasti.
Žába vidúc přetlustého
vola, také velikého,
chtiec se k němu přirovnati,
[1905] poče se velmi nadýmati.
Syn jie vece: „Rač přestati!
Nemóžeš se s ním sjednati.“
Žába tiem žalostna jsúci,
poče se viece dúti.
[1910] Opět jie syn vece takto:
„Nepřemóžeš jeho nikako.
Budeš li se přes moc dúti,
snad se móžeš rozpuknúti.“
Třetie hněvnú bolest ztrudi,
