[Ezopovy bajky]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 15v–66r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

nezpravuj družce svého činy.

Kdes múcha svár hrozný vzbudi,

mravence svú řečí vzrudi,

sdobieci se chválú liše.

[1725] Vece mravenci v své pýše:

„Hniješ v zemské skúle pohřížen,

že si mnohú robotú súžen.

Mé pérce mě nese vzhóru,

jsem lepší ptačieho sboru.

[1730] Jamka se tvój domek vzývá,

králova sien mój dóm bývá.

Zrnce rozkoš tobě zdá se,

mě pak králóv stuol často pase.

Tobě pitie dává hlína,

[1735] já jedno piem dobrá, drahá vína.

Co pieš, jedno to pieš z bláta,

mě napájí čieše zlatá.

Sebú piesek ostrý hněteš,

když po piesku sem tam meteš.

[1740] Já hnětu tkánky králové

i jejie šlojieře nové.

Ještěť viece tobě pravi:

Kolikrát chci, svá usta vdávi

[v]text doplněný editorem králové líčko přektvúcie,

[1745] neb v jejie retky horúcie.“

Nic neméně tam potoči

plamenných střel, kdyžto zoči

mravenec, zhořičiv slova,

a v srdci svár mu se skova:

[1750] „Bezpečně hrám, pohřížen v skúle,

tvé se péro straší v túle.

Ač mám málo, však mám dosti.

Ty máš mnoho v nesytosti.

Mě dúpějka má veselí,

[1755] pyšná sien tobě truchliti velí.

Zrnce mě viece sytí

nežli tě královo pitie.

Dielo mně krmě dobývá,

krádež pak tvá krmě bývá.

[1760] Pokoj strdi mú krmi hoví,

strach tvé krmě pak jed strojí.

Čistých zrnec jáť požívám,

žádúciemu škoden bývám.

Kdež se, hubenice, jedno stavíš,

[1765] svým dotknutím vše ohavíš.

Nenávidí tebe všeliký,

též malý jako veliký.

Mój život jest příklad tomu,

aby neškodil žádný komu.

[1770] Tvój život příklad pakosti,

také všie nešlechetnosti.

Jáť požívám zbožie svého,

krádež žéřeš, nic jiného.

Aby žrala, proto si živa,

[1775] abych živ byl, má krmě bývá.

Nejsem škoden nikomému

a ty škodíš všelikému.

Odkadž žádáš živa býti,

tobě to tvój život vzchytí.

Dulcia pro dulci, pro turpi turpia reddicizojazyčný text

verba solent. Odium lingua fidemque parit.cizojazyčný text

[1780] Sladká vína ty pieš, kdyžto

hořké smrti žlutci pieš, věz to.

Křídlo tvé nic tobě nespomóže,

když tě uhoniec přemóže,

neb duše ležíš skovaná

[1785] nebo smrtedlně utlučená,

ač již létě móžeš trvati,

darem letním v teple hráti.

Ač již všechno shovie tobě,

však mráz s zimú jest tě znobě.“

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 7 měsíci; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).