Mládenec: „Již si mi pověděl o dvouch stranách[cd]stranách] ſtránach světa, pověz mi také o třetí straně, kteráž slove[ce]slove] ſlowě Afrika.“ Mistr: „Afrika se počiná u vody, jenžto slove[cf]slove] ſlowě Indus, a táhne se až do Lepkého moře. V té straně jsou veliké vlasti jako Libya, v té jest tak mnoho hadův a červův, až v ni nemůž žádný bydleti. Potom je Pentapolia a jiné veliké země. Dále leží jedna veliká vlast, ta slove[cg]slove] ſlowě Ornázia, v té jsou dva hadi velicí, první slově Argomea a druhá Krancium. Potom leží Kaus a Kartágo. Potom leží Sicília. V té zemi jedí lidé koně a jiná syrová zvířata. Opět dále mouřeninská země a jedna vlast, řečená Saba[ch]Saba] Sbba. Z té země královna Saba byla příšla k králi Šalomounovi s dary svými. Za tou zemí leží hrad, ten slově Gramma, tu v jedné studnici jest voda ve dne tak studená, že ji nelze píti žádnýmu, v noci tak horká, že ji nemůž dotknout. Podle Jordánu jest jedna poušť plná saní a hadův a tu dochází Vzteklé moře a tak vře od slunce jako voda u ohně v kotli. V tom moři jest tak vysoká hora, až jde v povětří, a tu jest konec světa.“
[33r]číslo strany rukopisuMládenec: „Již jsi mi pověděl o všem světě, pověz mi také o těch ostrovích, který jsou v moři.“ Mistr: „Cyprus jest nejprve, druhá Kreta a třetí Dolkus, ten jest pln zlata, čtvrtý slove[ci]slove] ſlowě Dolas, ten jest první po potopě, patý slove[cj]slove] ſlowě Param, odtuď přichází nejlepší mramor a šlechetný kámen, jenž sardius slove[ck]slove] ſlowě. Potom leží jeden ostrov, ten sluje Zamnes, odtud byla Sibyla rodem. Pak jest u prostřed moře Sicilia, tu jest hora Etna, z té vidět jest síru[cl]síru] Syru hořicí. Potom podle toho jest ostrov, jak[cm]jak] ga svědčí pohanské kníhy, tu jsou tu kováři, kteří kují hromové rány, a jest ta hora plná toho ohně, a ti slovou kyklopes. V tom ostrově byl Vulkanus, jenžto střeže pekelných vrat. Naše kníhy chtějí tomu, že jsou to ti čertí, kteří mučí duše. Potom jest jiný, ten slove[cn]slove] ſlowě Sardýna, v tom ostrově není hadův, ani ještěrův, ani vlkův. Roste tu jedno koření, kteréhož kdo okusí, musí se smáti až do smrti. V tom ostrově jest[co]jest] peſt jedna studnice, který nemocný té vody okusí, ten ihned bude zdráv, a který zloděj ji okusí, oslepne. Potom