Mládenec: „Kterak jest to, že slunce běží na straně?“ Mistr: „Pověděl sem, že nebe jest okrouhlé jako koule a na něm jdou hvězdy, slunce jinou cestou, a když slunce běží po straně, tehdy hvězdy běží upřímo, nebo kdyby jednu cestu běžely, překážely by sobě a všeckno by se pokazilo a nemohlo by se nic roditi, ani lidé, ani obilí, ani které stvoření.“

Mládenec: „Proč to Bůh tak daleko rozdělil?“ Mistr: „Jak jest daleko od měsíce až sem na zem, tak jest třikrát daleko od slunce až do hvězd, a proto hvězdy mají největší moc, neb jsou nejblíšší nebe.“

Mládenec: „Pověz mi o planetách.“ Mistr: „Kolik máme dnův do týhodne, tolik máme planet větších, mezi nimiž Slunce a Měsíc slouží nám nejvíce. A jiných pět běží vysoko na nebi, mezi nimiž jeden slove Saturnus neb Hladolet a běží tak vysoko, že teprv v třidceti lét svůj běh dokoná. Druhá planeta Venus, a tomu my říkame Dennice.“

Mládenec: „Kterak můž jedna hvězda býti Dennicí i Zvířetedlnicí?“ Mistr: „Některé kníhy praví, že ta hvězda některé léta běží před Sluncem a jiného léta po Slunci. Toho léta, když Venuše běží před Sluncem, slove Dennice, a když běží po Slunci, tehdy slově Zvířetedlnice.“

Mládenec: „Tedy jest vše jedna hvězda, Dennice i Zvířetedlnice?“ Mistr: „Ano, jest. Pátý planet jest Mars neb Smrtonoš. Jest k Denici tak podoben, že se s těžkém rozeznati může. Některé kníhy praví, když ta hvězda vysoko běží na nebi, že ji ráno viděti před sluncem a u večer po slunci. Šestý planet Mercurius neb Dobropán, ten běží sedm lét, než svůj běh naplní. O té hvězdě praví mistří, že vládne moudrosti. Sedmá hvězda jest Jupiter neb Králomoc, ta má svůj běh ve dvanácti létech a běží po Saturnovi neb Hladolétovi nejvejše.“

Mládenec: „Kterak jsou planety veliké?“ Mistr: „Hvězdáří praví, že Měsíc jest tak veliký jako veškerén svět od moře až do moře. Slunce pak že dvakrát jest tak velké jako Měsíc. A každá pláneta, totiž hvězda, jest dvakrát větší nežli Slunce.“