mnoha stech létech v tu rozsedlinu byl jest kříž boží vstrčen, na němž Pán Kristus za nás umřel. A tehdáž Adam jest uzdraven, i všecko křesťanstvo.“

Mládenec: „Co jest tim minil, že ji třikrát chválil a třikrát klel?“ Mistr: „To, že jsme všickni od něho pošli a že jsme pro něho v boží hněv upadli.“

Mládenec: „Pověz mi o přirození vody.“ Mistr: „Voda má troje přirození a slově natibilis, labilis, potabilis, to jest, že v ní plaveme a že teče a ji požíváme neb píjeme. Ale moře má přirození podle měsíce. Když měsíc roste, tehdy roste také moře, a když měsíc ubývá, tehdy i moře ubývá.“

Mládenec: „Kterak to přichází?“ Mistr: „V moře jsou dvě převeliké hory a v ních dveře aneb vrata velké a široké. Když pak se voda zdvíhne ze dna, tehdy moře velmi vyjde z svýho břehu. Tak potom stojí sedm dní.“

Mládenec: „Odkud přichází vítr?“ Mistr: „Velicí větrové jsou čtyří. Ti slovou kardináles a od nich pocházejí čtyří větrové, ti slovou kolateráles. Když se ti potýkají, tak se rozmnoží, že se ve dvanáct jiných rozdělí. Také jsou mnohé krajiny, z nich obyčejně přichází povětří neb větrové, neb v těch zemích jsou veliké díry. Když se povětří stískne, tehdy vypadá z nich jedno i druhé povětří a od toho učiní se obecný vítr.“

Mládenec: „Pověz mi, proč se země třese?“ Mistr: „Když se vody seberou pod zemí tak velikou mocí vod, země se pohne.“

Mládenec: „Kterak to pochází, že se zem otvírá?“ Mistr: „Zem má spůsob masa, kamení nese spůsob kostí, kořenové spůsob vlasův mímo stromoví a křovín, a když se průduchové protrhnou, tehdy vítr jde na horu z země a roznáší se jako nemoc v člověku.“

Mládenec: „Pověz mi o té vlasti, ješto slove Sicilia.“ Mistr: „Sicilia jest pod země deravá a v mnohých místech plná síry, z níchž oheň tepe skrze zemi.“

Mládenec: „V moři jest jedno místo pod vodou, kdež vzdy psi štěkají. Pověz mi, odkud to přichází?“ Mistr: „Při městě Sicilia, tak nám praví pohanské kníhy, když se velké vody zberou pod zemí,