životě chová a krmí, jest veliký nespůsob a tyranství proti všemu přirození bojující překážeti plodu a nemluvňátkám, kteréžto takovou pilností a s tak bedlivým šetřením přirození všech věcí mistr, Buoh nebeský, na životě matky své v svých schránkách živí. Již pak na svět vykročením zrost jistý dává jistejmi prostředky. A potom některé spůsobené k velikým věcem činí, je vyzdvihuje, heroitského přirození mnohé činí, některé jako za divadla a zrcadla jiným vystavuje, jakž toho i nejmúdřejší Plato v svých spisích dotýká.

Ty věci a mnohé jiné podobné, kteréž vyčítati pro krátkost pominu, mohou vyšetřeny býti, jestliže uctivými a právě filosovskými očima tyto stránky zdravě spatříme a rozvážíme.

V. A kdyby toho jiné znamenité platnosti, jakž sou některé oznámené, nebyly, aspoň tato příčina sama by nás k tomu zbuzovati a pobízeti měla, abychom z vyšetření těch stránek nestihlou a nevýmluvnou moudrost a mistrovské umění, při prvním stvoření člověka od Boha všemohoucího složené, vyšetřili. A zdaliž toto umění mistra výborného všeho přirození, Boha, nepřevyšuje všecky bludy pronikavých i všeckna umění po všem světě lapajících filosofův? Vydává zajisté svědectví pravé, že přirození naše lidské náhodou nějakou pošlo, ne trefuňkem neb maní stojí a že z nerozdílného prášku, kterýž od paprškův slunečných podlé bludného domnění filosovského zmítán bývá, nepošlo. Ale že jest mysl věčná a všemohoucí, kteráž svým mistrovstvím, uměním dokonalým a svrchovaným všeckny věci pro příčiny toho jisté, ne lehké, ale znamenité a potřebné učinila. A radou svou i předivným božským svým uvážením prvé, nežli se staly a vykonávaly, byla přehlídla. Vypíši tehdy kratičce celého člověka a pro snadnější toho všeho vyrozumění a spěšnější pochop na jisté rozdíly jej rozdělím. Ty pak, pobožný čtenáři a příteli, tejnosti před tvé oči vážně ode mne nyní předestřené, uctivě a se vší pobožností hleď čísti, ne lehce co hovado sobě jich vážíc.