spravedlivě stíhán bejti. Jestliže rodičové tvoji proti řádu tebe na svět zplodili, oni za to budou odbejvati. Ty nevinný jsi.

A jako chvála tomu spravedlivě připadnouti nemůže na jeho vosobu, co sou jiní zasloužili předkové, jestliže sám nic chvály hodného neučiní; tak také hanby žádný míti nemůže, neb hanba na jeho vosobu připadnouti nemůže, na kom jest cizí vina. A tou spravedlivě stíhán býti nemůže, poněvadž sám nic zlého neučinil a nespáchal. Jiní z tvého porodu počet dadí; ty pak z tvého života a z tvých mravův. Nic tebe před bohem nepovýší ani nesníží porození, nesníží-li neb nepovýší-li tebe tvoji skutkové.

Jakžkoliv tehdy narozen jsi, budeš-li míti cnost, vejborně narozen jsi. Těmi slovy Petrarcha vymlouvá a zastává proti řádu na svět splození. Vyčítá pak Romula Atridesa, perského a macedonského krále. Potom Alexandra Velikého, šlechetného císaře Augustu, za kteréhož panování Syn Boží se narodil, jehožto narození když Vergilius mudrák otevřel a poznal, z svého vinění nerozhněval se z toho Augustus, ale velice jeho daroval, a tak mu řekl: Jakýmkoliv spůsobem na světlo uveden jsem, bohové to suďte. Cnost všecko může natoliko napraviti, ale z nejhoršího nejlepšího učiniti. Constantinus též císař, ač byl z nevěstky narozený, proto pro svou cnost ctné a šlechetné, udatné mravy a skutky přede všemi bratry řádnými na císařství přišel. Neb cnost nehledí na to, jak kdo narozen, ale jak kdo živ jest. Toto ne proto pravím, abych neřády a nespůsoby stvrzovati měl, ale abych všecky k vyhledávání cnosti a šlechetných mravův i života spůsobného napomenul a zbudil.

Křesťané vědouce, že jistým spůsobem a nařízením Buoh chce, aby v čistotě se zbírala církev jeho od počátku až do skonání světa, horlivě mstí a tresce zlé užívání lidského semene. V čistotě živi jsouce, máme pamatovati na napomenutí svatého Pavla, kterýž ukazuje a učí, jaké lůže manželské Bůh míti chce. Oznamuje také i pomstu zlého semena lidského užívání, když praví: