O početí a narození člověka

O velikou a nasnadnou věc se pokoušejícím, však o hodnou a potřebnou, v kteréž by pracovali a ji vysvětlili, potřebí jest, aby práce žádné nelitovali. Nebo jestliže poznání jiných věcí v přirození nás potěšuje, čím více spatřování a vyšetření přirození našeho má nám vděčnější, příjemnější a potěšitedlnější bejti? Zvláště poněvadž nám mnohé oužitky přináší. Platné jest zajisté, jakž prvé oznámeno, i prospěšné k zachování zdraví vezdejšího a síly přirozené. Tolikéž i k naučení ušlechtilých cností, k napravení mravuov dobrých a pobožných, na člověka, rozumné stvoření Boží, náležejících.

Přirozený pak porod člověka slavní doktoři a životní lékaři staří, všemu světu známí, praví býti takové, jaké se při zrostu všelikých kmenův vyšetřuje. Nebo jako kmenové všelijací, do země vštípení, svůj zrost berou, rozmnožují se a k dokonalému spůsobu přirození svého vyrostávají i ovotce podlé svého vlastního spůsobu přinášejí, tak také člověk, rozumné, spanilé a krásné stvoření Boží, podlé svého těla přirození z mužského semene do života ženy, jako do rolí dobrého vvorána, přirození vyvodí svůj počátek.

To pak semeno nic jiného není než užitečná zbytečnost poslední krevni živnosti, po všem těle rozptýlený, kterážto po čtvrté již záživnosti spadši, přitažena bývá od nádob neb strojův semenných a dochovává se v rážích jako obojích pohlaví k plození.

Někteří pak tomu chtí, jako Aristoteles, kníže filosofův, že semeno pochází od mozku toliko, čemuž jiní, jako Galenus, pronikavý přirozených tejností vyhledávač, místa dáti nechtí, ukazujíc to důvodně, že věčí stránka jeho od mozku, ale celé semeno že ode všech oudův těla pochází. Nebo poněvadž z něho všeckny oudové se skládají, jest věc k víře podobná, že ode všech ouduov pochází a podobné věci sobě podobné plodí. Kdyby semeno samé z mosku pocházelo, mozk by se toliko z něho rodil, ale celý člověk se všemi oudy z semene se skládá. Tehdy muší semeno netoliko od mozku, ale ze všech ouduov pocházeti.

Tak také Hippocratescizojazyčný text, kníže všech jiných lékařův životních, smejšlí, že semeno, z kterého člověk narozen