chvíle na den matky Božie očištěnie sama jediná v své nemoci ležieše a sama v sobě jsúci zamúcena řekla jest: „Aj, sama ležím jediná a ráda bych tento slavný den panně Mariji poslúžila, jakožto obyčej mají posluhovati věrní křesťané, i nemohu.“ A když takové věci na své mysli přemietáše, tehda dušě jejie božskú mocí byla z těla jejieho vystúpila a od svatého anděla do nebeského Jeruzaléma jest přinesena, kdežto viděla jest procesí převelmi krásnú toho města drahého Jeruzaléma, ano zvláště řádové andělští, patriarchy, proroci, apoštolé, mučedlníci, zpovědlníci, svaté panny i jiní věrní všickni v tom nebeském Jeruzalémě dva a dva v té procesí kráčiechu, zapálené sviece v svých rukú nesúce. Příhodné zpievanie tomu svátku zpieváchu i takovéž stánie, jakož obyčej jej na tomto světě učiniti, zachováváchu.
A anjel zajisté vuodce té jisté panny, vzav svieci jiné panně, kterážto mějieše býti tovařiška jejie, podal této jisté panně – a ta sviece osviecena bieše. I bieše zajisté taká okrasa v těch svatých a taká sláva, že by žádný jazyk toho nemohl vypraviti. Syn zajisté drahé panny Marie, jsa oblečen v rúcho najduostojnějšie, najpoctivějšie miesto mějieše i s svú milú matkú předrahú pannú, jehožto krásě vešken sbor nebeského Jeruzaléma divieše sě
