[146v]číslo strany rukopisua písmo rozličný rozum zavierá, odvolánie má dopuštěno býti, ale jiné jest, ač toliko jeden rozum zavierá, ač se odolává ten, ješto mu nepříslušie, nemá slyšán býti.
Opět ač ten, ktož se odvolává, pokáním hnut jsa, zase se odvolá, skrovnú pokutú od soudce tresktán má býti. Odvolánie zločincóv jsú marná, leč by jaké pochybenie bylo při jich provinění, tehda při skutku nemá kvapeno býti. Opět odvolánie nemá býti hájeno pro přísahu vloženú. Ač která věc prodlenie nepřijímá, nemá býti odvolánie dopuštěno, nebo ač co z věčné výpovědi rozkáže se, aby bylo učiněno, proti té výpovědi nemá býti odoláno.
Opět v obecnie při kolikrát se jeden odvolá a druhý nic, tehda onoho vítězstvie také tomu prospěje, jenž se jest neodvolal, a to v při, což se obrany týče. Opět ač by kteří rozdielně byli potupeni, ačkoli z též pře viec než jednoho odvolánie potřebují, opět odvolánie pyšného nehodí se. {pře od knížete poručené odvolánie nemá slyšáno býti}marginální přípisek mladší rukou A když pře od kniežete soudci jest poručena, odvolávající nemá slyšán býti. Komuž by se koli stala hojná spravedlnost před soudem a přísežnými a on tú pohrdaje odvolal by se nepravě na krále milost, stane v pokutě desieti funtóv. Pakli by jemu rychtář a přísežní dosti neučinili, tehdy svobodně odvolá se k jinému soudu, ač by jemu spravedlnost byla odepřiena, a z svrchu psaných peněz dvě česti slušejí rychtáři a třetie přísežným.
O ubrmaniech
Když již pře ubrmanóm jest poručena, tehdy již z moci soudce jest vyšla, muož však
