di[80r]číslo strany rukopisuvy jeho, kteréž je činil. Ps77,5 A zbudil jest svěděctvie v Jákobovi a zákon položil v Izrahelovi. Jaké věci přikázal otcóm našim, aby známy činili[555]činili] + ea lat., nemá var. synóm svým, Ps77,6 aby znal národ jiný. Synové, kteří se narodie a povstanú, a praviti budú synóm svým, Ps77,7 aby kladli v bohu naději svú a nezapomínali děl božích a přikázanie jeho pilni byli, Ps77,8 aby nebyli jako otcové jich, národ zlý a protivný, národ, kterýž jest nezpravil srdce svého, a nedověřil se jest bohu duch jeho. Ps77,9 Synové Efraim, natahujíce a spúštějíce lučiště, odvráceni jsú v den boje. Ps77,10 Neostřiehali sú zákona božieho a v zákoně jeho nechtěli sú choditi. Ps77,11 A zapomněli se nad dobroděním jeho a nad divnými skutky jeho, kteréž jim okázal. Ps77,12 Před otci jich činil divy v zemi ejipské, [80v]číslo strany rukopisuvuokol miesta[556]vuokol miesta] in campo lat., in regione var. Tamnis. Ps77,13 Protrhl moře a převedl je a zastavil vody jakžto v sudu. Ps77,14 Provázel[557]Provázel] et deduxit lat. jest je v uoblaku ve dne a přes celú noc v světlosti ohně. Ps77,15 Protrhl skálu na púšti a napájel je jakžto[558]jakžto] iakžo tisk v propasti mnohé. Ps77,16 A vyvedl vodu z skály a vyvedl jakžto[559]jakžto] iakžo tisk řeky vodu. Ps77,17 A přidali sú ještě hřešiti jemu, k hněvu zbudili sú Najvyššieho v miestě přesuchém. Ps77,18 A pokúšeli sú boha v srdcech svých, že žádali pokrmuov dušem svým. Ps77,19 A zle mluvili o bohu, řekli: „Zdaliž bude moci zpuosobiti buoh stuol na púšti? Ps77,20 Nebo bil skálu a vyplynuly sú vody a potokové rozvodnili sú se. Zdaliž i chléb dáti moci bude aneb zpuosobiti stuol lidu svému?“ Ps77,21 Protož uslyšal jest hospodin a prodlil jest a oheň zapálen jest v Jákobu a hněv vstúpil k Izrahelovi. Ps77,22 Nebo [81r]číslo strany rukopisujsú nevěřili v boha aniž doufánie měli v spasenie jeho. Ps77,23 A rozkázal oblakóm z huory a brány nebeské otevřel. Ps77,24 Jakžto déšť pršela jest[560]Jakžto déšť pršela jest] Et pluit lat. jim manna, aby jedli, a chléb nebeský dal jim. Ps77,25 Chléb anjelský jedl člověk, pokrmy seslal jim v hojnosti. Ps77,26 Přenesl jest vietr polodní s nebe a uvedl v síle své vietr od západu. Ps77,27 I dštil na ně jako prach maso a jakžto piesek mořský ptactva pernatá. Ps77,28 I padala sú v prostřed vojsk jich, podlé stanuov jich. Ps77,29 A jedli sú a nasyceni sú přieliš, a což sú žádali, přinesl jim, Ps77,30 nejsúť zklamáni v žádostech svých[561]v žádostech svých] a desiderio suo lat.. Ještě pokrmové jich byli v ustech jich, Ps77,31 a hněv boží vstúpil jest na ně. I zmordoval jest mocné[562]mocné] pingues lat. jich a vybraným z Izrahele překážku učinil. Ps77,32 Ve všech věcech těch hřešili sú ještě a viery neměli sú v diviech jeho.
Vyhledávání (skrýt)
Žaltář Bakalářův
Plzeň: Mikuláš Bakalář, 1499.
Národní knihovna (Praha, Česká republika), sign. 43 G 82, .
Editoři
Batka, Ondřej, Svobodová, Andrea.
Ediční poznámka
Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).
[Generovaný obsah]
- Kniha chval boských neb kniha Samomluvenie proroka o Kristovi … [1r]
- V žalmu prvniem vypisuje se cesta k blahoslavenství věčnému … [1r]
- Druhý žalm mluví o těch, kteříž úklady zpuosobie proti království Krista pána a jeho vyvýšení. Kteréž prorok vida v duchu, i mluví … [1v]
- V žalmu třetiem o umučení a vzkřiešení pána Krista. A divě se Kristus člověk, že tak mnoho protivníkóv má, i mluví k bohu otci a die … [2v]
- V žalmu čtvrtém napomíná se muž spravedlivý k ctnostným skutkóm a sú slova cierkve v zámutku obývajície … [3r]
- V žalmu pátém mluví o těch věcech, jimiž se nabyti muože dědicstvie věčného bohatstvie … [3v]
- V žalmu šestém prorok napomíná k pokání hřiešného strachem súdu budúcieho, strašen sa hřiešník velikostí hřiechóv svých a hrózú budúcieho soudu, modlí se, aby věčně zatracen nebyl, a to takto … [4v]
- V žalmu sedmém muž spravedlivý žádá vysvobozen býti ode všech protivenství a takto mluví … [5r]
- V žalmu osmém prorokuje David o povýšení a zvelebení pána Krista i také rozšíření cierkve jeho … [6v]
- V žalmu devátém mluví prorok o moci súdné pána Ježíše a o Antikristu … [7r]
- V žalmu desátém učí prorok odpierati kacéřóm, kteříž usilují věrné v nevěru svú převrátiti … [9v]
- V žalmu jedenáctém, v němžto žádá prorok od zlého světa tohoto býti vysvobozen … [10r]
- Žalm dvanáctý jest o žádosti otcuov svatých, kterúž sú měli ku příští pána Krista. Prorok v osobě spravedlivého die … [10v]
- V žalmu třináctém přimlúvá Židóm prorok, kteříž Kristu pánu, jenž svět navštievil, věřiti nechtěli, řka … [11r]
- V žalmu čtrnáctém tieže se prorok, kto by hodně v tomto životě slúžil bohu a kto by v budúciem světě odpočinutie s ním mieti chtěl … [12r]
- V žalmu patnáctém mluví prorok o vzkřiešení Kristovu. Hlas Kristuov … [12v]
- Žalm šestnáctý jest o modlitbě Kristově, kterúž se modlí k otci za se i za svú cierkev. Hlas člověka Krista … [13r]
- V žalmu XVII. o veselí vzkřiešenie Kristova mluví prorok. Hlas Kristóv ku památce tak velikého dobroděnie die … [14v]
- V žalmu XVIII. mluví o vtělení Kristovém … [17v]
- Žalm XIX. jest o boství, kněství, království Kristovém … [18r]
- V žalmu XX. mluví prorok o Kristovu dvojiem přirození: boském a člověčiem. I mluví napřed z strany člověčenstvie Kristova a die … [19r]
- Žalm XXI. jest o umučení a vskřiešení Kristovu. Kristus člověk z přiblíženie svého umučenie pohnut jsa i die k bohu otci … [19v]
- Žalm XXII. jest o milosrdenství božiem. Hlas cierkve, kteráž věří, že umučením Kristovým spasena jest a milostí křtitedlnú obnovena. I die s potěšením … [21v]
- V žalmu XXIII. mluví prorok o oslavení Kristovu a napravení člověka. A oznamuje, že jakož žádný z Kristova panstvie nenie vyňat tak ani od jeho viery žádný neodděluj se … [22r]
- V žalmu XXIIII. učí prorok muže spravedlivého, aby v protivných věcech nereptal, ale očekával spomoci boské, i die … [22v]
- V žalmu XXV. modlí se spravedlivý, aby zprostřed zlých mohl vyjíti … [24r]
- Žalm XXVI., v němžto muž spravedlivý žádá od boha milosti, aby v tomto životě boj veda přemohl proti nepřátelóm duchovním, aby přišel do královstvie. Prorok oznamuje, že by se žádného člověka nebál, protože jest od boha osviecen, i die … [24v]
- V žalmu XXVII. jest hlas Krista o umučení a vzkřiešení jeho … [26r]
- V žalmu XXVIII. napomínají se věrní, aby obětovali bohu oběti duchovnie … [26v]
- V žalmu XXIX. prorok mluví o vzkřiešení Kristovu. Kristus člověk dieky čině za své vzkřiešenie, i die: … [27r]
- V žalmu XXX. napomíná se spravedlivý, aby v se nedoufal, ale v milosrdenstvie božie. Hlas syna božieho podlé člověčenstvie die: Ó bože otče … [28r]
- V žalmu XXXI. mluví prorok o pokání a toto napřed die … [30r]
- V žalmu XXXII. napomíná prorok, aby věrní chválu vzdávali bohu … [30v]
- V žalmu XXXIII. mluví prorok o změnění staré oběti v novú … [32r]
- Žalm XXXIIII. jest o Kristovu umučení. Hlas Krista na Židy žalující a ku pomstě volající pro jich ukrutná protivenstvie … [33r]
- V žalmu XXXV. oznamuje se, že všecko zlé má nám připsáno býti a dobré všecko pánu. Dvoji sú hřiešníci: jedni, kteříž věřie zákonu, avšak pro nemoc těla toho, což zákon přikazuje, neplnie, druzí sú horší, kteříž z úmysla beze všeho studu a bázni hřešie, a o těch mluví a die … [35r]
- V žalmu třidcátém a šestém oznamuje, že štěstie zlých lidí hledati a vážiti nemáme, nebo byli sú, kteříž vidúce, ano zlým šťastně se děje a dobří že sú v neštěstí, i pravili, že všecky věci se náhodú v tomto světě dějí a ne skrze zřiezenie božie. A proti tomu bludu mluví prorok … [36r]
- Žalm XXXVII. učí kajícieho věrného, aby želel předešlé a ostřiehal se budúcích. Hlas každého kajícieho … [38r]
- V žalmu XXXVIII. naučenie dává muži spravedlivému, aby mezi rúhači a nepravými zachoval zdrželivost jazyku, sváróv a křikuov aby nepósobil. I die muž spravedlivý … [39v]
- V žalmu XXXIX. cierkev dieky činí z vtělení syna božieho. A die v uosobě otcuov svatých očekávajících příštie Kristova … [40v]
- V žalmu XL. mluví prorok o umučení Kristovu i jeho vzkřiešení … [42r]
- Žalm XLI., v němžto napomíná se křesťan, aby ho zámutkové světa neodtrhli od žádosti věčného života. Hlas křesťana žádajícieho boha … [42v]
- V žalmu XLII. napomíná prorok, abychom v zámutciech nehynuli. Když věrný nepravostmi světa tohoto se trápí. Nebeskú žádostí jsa zapálen die … [43v]
- V žalmu čtyřidcátém třetiem posilněnie činí prorok křesťanóm, kteříž sú mdlí a kteříž se divie, proč by pán buoh, jakož se takovým zdá, opúštěl mučedlníky své. Poněvadž se čte, že otce staré někdy vysvobozoval, protož v osobě mučedlníkuov prorok připomínaje dobroděnie učiněná otcóm starým, die takto … [44v]
- Žalm XLIIII. piesen jest chvály své, ženicha a nevěsty, to jest Krista a cierkve … [46r]
- V žalmu XLV. mluví prorok o příští Kristovu, jenž jest věrných jediné útočiště. A die v uosobě věrných … [47r]
- V tomto žalmu, kterýž jest XLVI., nabiezejí se všickni křesťané věrní, aby chválili pána boha. Prorok v osobě svatých apoštoluov die: Poněvadž tak mnohá dobrodienie vám učinil buoh … [48r]
- V žalmu XLVII. rozličně se vychvaluje cierkev boží, prorok zchvaluje miesto cierkve, najprv chválí z duostojenstvie toho, kto ji stvořil a od jejieho založenie takto řka … [48v]
- Žalm XLVIII. učí nás, abychom všecka duostojenstvie i rozkoše života nynějšieho za nic nepokládali, protože stálá nejsú. Prorok chce, aby všickni s pilností poslúchali, co praviti má, i die takto … [49v]
- V žalmu XLIX. mluví prorok o obojiem příští Kristovu … [50v]
- V žalmu padesátém hýbe prorok hřiešníkem ku pokání příkladem svým … [52r]
- V žalmu LI. posilněnie se dává všem věrným proti Antikristovi i jeho pomocníkóm, prorok v duchu patře na Antikrista se vším tělem jeho, točiž se všemi zatracenci, znaje, že se v samé zlosti pochlubovati bude, s nějakým popuzením přimlúvá jemu řka … [53r]
- V žalmu padesátém druhém těší prorok věrné pro nátisky, kteréžto trpie, a die … [53v]
- V žalmu LIII. naučenie se dává muži spravedlivému, aby v protivenstvích uměl chváliti boha. Takto se modlí prorok v osobě spravedlivého a die … [54v]
- V žalmu LIIII. jest zmienka o umučení Kristovu. Hlas Kristuov v uosobě služebníka die … [55r]
- V žalmu LV. dává se posilněnie lidu věrnému proti nátiskóm, kteréž trpí od zlých. Hlas cierkve, jenž se modlí bohu, aby věrní nebyli utištěniod nepřátel, a die … [56v]
- Žalm LVI. o umučení a vzkřiešení Kristovu a v něm se nám oznamuje zpráva modlitby svaté … [57r]
- V žalmu padesátém sedmém treskce se zlobivost židovská, kterúž sú vedli proti Kristu, jiné o něm mluviece a jiné súdiece, a v tom prorok napomíná vuobec všeckny věrné, aby právě mluvili a právě súdili i upřiemě … [58r]
- V žalmu LVIII. radí, aby žádný Kristu neodpieral. Hlas Kristuov s jeho údy, kteříž od nepřátel sú obklíčeni, volaje die … [58v]
- V žalmu padesátém devátém naučenie se nám dává, abychom opustiece ďábla i přiznali se k Kristu králi. Prorok slovem lidu, jenž prvními bludy byl svázán, děkuje z obrácenie jich i die … [60r]
- V žalmu LX. jest hlas cierkve žádajície, aby jejie modlitba uslyšána byla … [60v]
- V žalmu LXI. napomíná prorok, abychom opustiece věci časné, k věčným prohlédali. Že člověk tak hřiechy opustě a pánu bohu poddada se, proti sobě lidi tělesné a hovadné mieti bude, chtiece ho zklamati a ku podobnému sobě životu přitáhnúti, protož prorok v osobě dobrého k tělesným mluví: Co mě pokúšiete, co mě potrhnúti mieníte, proč duši mú zatratiti chcete? … [61v]
- Žalm LXII. napomíná nás, abychom dobře obcovali mezi zlými. Cierkev v trápeních tohoto světa jsúci i volá … [62v]
- V žalmu LXIII. napomínáme se, abychom v trápeních měli doufánie v hospodinu. Hlas Kristuov v osobě člověčie … [63r]
- V žalmu LXIIII. těší se věrní vyhnání do tohoto údolé, že se navrátie do svrchovaného Jeruzaléma … [63v]
- V žalmu LXV. mluví prorok o radosti vzkřiešenie Krista. Hlas cierkve … [64v]
- V žalmu LXVI. napomíná prorok k chvále božie a k dobrým skutkóm … [65v]
- V žalmu šedesátém sedmém mluví prorok o vyvýšení a zvelebení Kristovu a pádu protivníkuov jeho. Prorok s doufáním žádaje vzkřiešenie Kristova, skrze kteréž by poraženi byli nepřátelé jeho, i die takto … [66r]
- V žalmu LXVIII. mluví prorok o umučení Kristovu. Hlas syna k otci v osobě človečenstvie … [68v]
- V žalmu LXIX. napomíná prorok, abychom v samého boha doufali a v něm se těšili. Hlas proroka v uosobě všie cierkve, kteráž zde pokoje dokonalého mieti nemóže i volá ku pomoci božie řkúce … [70v]
- V žalmu LXX. napomínámy se, abychom v každý čas všelikú naději naši v hospodinu pokládali. Hlas každého spravedlivého … [71r]
- Žalm LXXI. vede k tomu, abychom Krista pána, pravého člověka i pravého boha, vyznávali i věřili. Prorok k otci bohu mluvě, i die: Ó bože otče, učiň to, cožs mi oznámil budúcieho … [72v]
- V žalmu sedmdesátém druhém napomíná nás prorok, abychom věčné věci oblíbili a z nich boha chválili … [74r]
- V žalmu LXXIII. napomíná prorok, abychom opustiece věci minulé, i věčných hledali a jich se přídrželi. Prorok s podivením nařiekaje na vazbu lidu izrahelského, die … [75v]
- V žalmu LXXIIII. učí prorok, aby žádný skrze pýchu v se nedoufal a žádný skrze pokoru aby nezúfal. Prorok v osobě lidu židovského, kterýž měl uvěřiti v Krista, die … [77r]
- Žalm sedmdesátý pátý, v němžto chválí se pán buoh z mnohého dobrého, kteréž nám činí. Hlas cierkve prvé někdy, než se oznámil a vokázal pán buoh na zemi … [77v]
- V žalmu LXXVI. napomíná prorok, abychom žádost a kochánie světa tlačili a samého boha sebe předkládali … [78r]
- V žalmu sedmdesátém sedmém napomíná se lid, aby nebýval nevděčen boských dobrodění. Hlas boží, kterýž skrze Mojžieše zákon vydal jest Židóm … [79v]
- V žalmu LXXVIII. pláče prorok na zjímaní jeruzalémské, jenž se stalo za krále Antiocha, kteréž jest duchem božím předvěděl i die žalostivě plačíc … [83v]
- V žalmu LXXIX. napomíná prorok, abychom se v lepšie změnili a k Kristu se napravili … [84v]
- V žalmu LXXX. napomíná nás, abychom k nebeským věcem myslí vstupovali … [85v]
- Žalm LXXXI. napomíná nás, abychom věřili Krista pána pravého býti člověka i boha … [86v]
- Žalm LXXX. druhý napomíná spravedlivé k trpělivosti. Prorok prohlédaje k velebnosti té veliké, v kteréž má přijíti na súd, s podivením die … [87r]
- Žalm LXXXIII. napomíná k zamilování věčných věcí. I die v uosobě cierkve, žádajície k věčnému Jeruzalému … [88r]
- Žalm LXXXIIII. napomíná, abychom skrze vieru přistúpili k Kristu pánu, abychom došli jeho požehnánie. Prorok budúcie věci maje před sebú, mluví: Bože otče, jenžs někdy zlořečil zemi pro hřiech člověka prvnieho, nynie pak … [89r]
- Žalm LXXXV. napomíná k modlitbě. Kristus v uosobě služebníka die … [89v]
- V žalmu LXXXVI. napomíná, abychom srdcem vzhlédli k nebeskému Jeruzalému. Kterýž prorok chválí tuto pod jménem města a najprvé od základuov řka … [90v]
- V žalmu LXXXVII. Kristus pán v zpuosobě služebníka modle se, i die … [91r]
- V žalmu LXXVIII. napomíná, abychom naději nepokládali v sobě, ale v pánu bohu … [92r]
- Žalm LXXIX. napomíná ku potupě starého a k milosti nového života. Prorok v uosobě cierkve die … [95r]
- V žalmu devadesátém napomíná nás prorok, abychom pokušenie přemáhali příkladem Krista. Hlas proroka … [96r]
- V žalmu XCI. napomíná, abychom z práce života tohoto těšili se věčnému blahoslavenství … [97r]
- V žalmu XCII. napomíná k chvále Kristově … [98r]
- Žalm XCIII. napomíná k trpělivosti. Prorok v uosobě cierkve die … [98v]
- V žalmu devadesátém čtvrtém napomíná, abychom boha ochotně a nábožně chválili, i die … [99v]
- V žalmu XCV. napomíná k chvále božie pro vzdělánie domu duchovnieho … [100r]
- V žalmu devadesátém šestém napomíná ku potěšení … [101r]
- V žalmu devadesátém sedmém napomíná nás prorok k radosti a ku potěšení z toho, že se Kristus ráčil k nám přiblížiti a věrú svú nás osvietiti … [102r]
- Žalm XCVIII. napomíná k chvále a ku poctivosti Kristově … [102v]
- Žalm XCIX. napomíná, abychom plačíce na hřiechy boha vesele chválili … [103r]
- V žalmu C. napomíná, abychom dobrých věcí žádali a zlých se ostřiehali … [103v]
- Žalm CI. napomíná, abychom odejmúce hřiechy žádali od boha milosrdenstvie. Protož prorok v puosobě kajícieho die … [104r]
- V žalmu CII. napomíná, aby věrní z srdcí svých chválu vzdávali hospodinu … [105v]
- V žalmu CIII. napomíná k chvále pána boha, klada toho jisté přičiny … [107r]
- V žalmu CIIII. napomíná k chvále božie, připomínaje dobrodění jeho … [109r]
- V žalmu CV. napomíná k odvojenému ohlášení chvály totiž a hřiechóv … [111r]
- V žalmu CVI. připomíná se mnohé a rozličné dobroděnie i milosrdenstvie božie učiněné lidu izrahelskému … [113v]
- V žalmu CVII. napomíná k dobrým skutkóm a k děkování pánu bohu … [115v]
- V žalmu CVIII. zmienku činí o umučení pána Ježíše … [116r]
- V žalmu CIX. napomíná, abychom byli poddáni Kristu pánu jakžto bohu a člověku. Hlas proroka … [118r]
- V žalmu CX. napomíná, abychom chválili boha z tak předivného dobroděnie, že jest ráčil duchovním pokrmem nás opatřiti na památku všech divných svých skutkóv … [118v]
- V žalmu CXI. mluví o blahoslavenství, kteréž se dává člověku od boha za skutky a zvláště za milosrdné a z toho má chváliti boha … [119r]
- V žalmu CXIII. napomíná k chvále božie pro vyvedenie z Ejipta … [120r]
- Žalm CXII. napomíná k chvále božie z toho, že někdy nás ponížených pozdvihnúti ráčil … [120r]
- V žalmu CXIIII. napomíná k chvále božie pro vysvobozenie všelikého zámutku … [121v]
- V žalmu CXV. napomíná k chvále božie z osviecenie … [122r]
- V žalmu CXVI. napomínají se pohané i židé a tak všickni národové k chválení boha z příštie pána Krista … [122v]
- V žalmu CXVII. napomíná k chvále božie, oznamuje Krista pána, jenž jest kámen úhelní od staviteluov zavržený, potom oslavený, i die … [122v]
- V žalmu CXVIII. dává se dokonalé naučenie k nabytí blahoslavenstvie i v tomto životě, v naději i v budúciem v skutku a v pravdě. Prorok mluvie i die takto … [124r]
- V žalmu CXIX. žádá spravedlivý vysvobozen býti z trápení světa tohoto. A těch XI žalmů hodinných napřed položených jsú jeden žalm … [133r]
- V žalmu CXX. napomíná prorok, abychom útočiště měli k bohu, pro své pomoci znajíce, že zpustíme li se, jeho všecka útočiště k jiným, jak koli k vysokým, zmařilá budú … [133v]
- Žalm CXXI. jest, abychom žádali nebeské vlasti … [134r]
- V žalmu XCCII. žádá smilovánie božieho prorok a vysvobozenie z potupy, kteráž pocházie na lidi pro prohřešenie … [134v]
- V žalmu CXXIII. mluví, kterak všeliké dobré pánu bohu připsáno má býti … [135r]
- V žalmu stém XXIIII. oznamuje se, kterak každý člověk doufati má v pána a že veliká jest odplata, ktož doufá v milost jeho … [135v]
- V žalmu CXXV. napomíná ku potěšení, když pán bóh lid z zámutku vyvodí … [135v]
- V žalmu CXXVI. napomíná, aby žádný nepřipisoval své síle, co dobrého zná do sebe, ale pánu bohu … [136r]
- V žalmu CXXVII. nabiezie k bázni božie a podlé běhu zákona starého slibuje bojícím se boha tělestné štěstie … [136v]
- V žalmu CXXVIII. učí dieky a chvály vzdávati z nátiskuov a protivenství, v kterýchžto času tohoto sú věrni … [137r]
- V žalmu C. devětmězcítmém jest modlitba kajícieho, kterýž prosí, aby ho pán buoh vysvobodil od hřiechuov … [137v]
- V žalmu CXXX. naučenie se dává muži spravedlivému, kterú pokoru má zachovati, aby se líbil bohu … [138r]
- Žalm CXXXI. jest, abychom sami se i jiné vzdělávali chrám boží … [138r]
- V žalmu CXXXII. vychvaluje milost a lásku bratrskú a praví, že jest veliká láska jejie … [139r]
- V žalmu stém třidcátém IIII. jest, abychom chválili boha z převýšené moci jeho … [139v]
- Žalm CXXXIII. jest o chvále božie … [139v]
- V žalmu C. třidcátém pátém napomíná k chválení boha z dobroděnie učiněného všem vuobec … [140v]
- V žalmu stém a třidcátém šestém napomíná ku pláči pro prodlévanie obydlé života tohoto i také pro vzdálenie nebeské vlasti … [142r]
- V žalmu CXXXVII. napomíná, abychom chválu vzdali bohu, že nás ráčil vysvoboditi skrze Krista, pána našeho … [142v]
- V žalmu třidcátém osmém napomíná, abychom od pána boha nedocházeli, ale k němu se navrátili. A jest hlas těch, jenž sú spravedliví učiněni … [143r]
- V žalmu CXXIX. napomíná, abychom se často modlili bohu proti zlému světa tohoto … [144v]
- V žalmu CXL. prorok poznal, že hřešil jazykem i žádá od pána boha, aby mu tuto odpustil, a prosí, aby se k témuž nenavracoval … [145v]
- V žalmu CXLI. napomíná úskost trpície, aby se utiekali k pánu bohu … [146r]
- V žalmu CXLII. napomíná prorok ku pokání řka … [146v]
- V žalmu CXLIII. napomíná, abychom vítěstvie nepřátel sobě nepřipisovali, ale bohu, kterémuž chválu abychom vzdávali i dieky činěnie, neb ďábel jeho mocí od nás přemáhán bývá … [147v]
- V žalmu CXLIIII. vzdává chválu bohu s zpievaním a k témuž jiné napomíná … [148v]
- Žalm CXLV. napomíná, abychom v lidech doufánie nekladli, ale srdce své měli k pánu bohu … [150r]
- Žalm CXLVI. k chválení pána boha napomíná, přivodiece rozličné příčiny … [150v]
- V žalmu CXLVII. mluví prorok o vzdělání Jeruzaléma duchovnieho cierkve svaté … [151r]
- Žalm CXLVIII. nabiezie všeho stvořenie, aby chválilo pána boha … [151v]
- V žalmu CXLIX. děje se chvála z vítěztvie poslednieho, kteréž volení boží mají mieti konečně nad zatracenci v den súdný … [152v]
- Žalm Anastazióv … [155v]
|
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 8 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.27 |
|
|
|
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |