zatrace[38r]číslo strany rukopisuni hřiešníci, uzříš. Ps36,35 Viděl sem nemilostivého vyvýšeného a pozdviženého jakožto dcery[237]dcery] cedros lat. libanské. Ps36,36 A pošel sem, a toť, již nebyl[238]nebyl] + et lat., nemá var., hledal sem ho, a nenieť nalezeno miesto jeho. Ps36,37 Ostřiehajž nevinnosti a patř na upřiemost, neb sú ostatkové člověku pokojnému. Ps36,38 Nespravedliví pak zahynú spolkem, ostatkové nevěrných zkaženiť budú. Ps36,39 Ale spasenie spravedlivých od hospodina a obránce jich jest[239]jest] navíc oproti lat., + est var. v času zarmúcenie. Ps36,40 A budeť jim spomáhati hospodin a vysvobodíť je a vytrhneť je od hřiešníkóv a spasíť je, neb sú měli naději v něm.
Žalm XXXVII. učí kajícieho věrného, aby želel předešlé a ostřiehal se budúcích. Hlas každého kajícieho
Ps37,1[240]verš nepřeložen Ps37,2 Hospodine, ne v prchlivosti tvé trskci mě ani v hněvu svém [38v]číslo strany rukopisukáraj mě. Ps37,3 Nebo střely tvé uviezly sú ve mně a upevnil si nade mnú ruku svú. Ps37,4 Nenieť zdravie na těle mém od tváři hněvu tvého, nenieť pokoje kostem mým od tváři hřiechóv mých. Ps37,5 Nebo nepravosti mé vzešly sú na hlavu mú a jakožto břiemě těšké obtieženy sú nade mnú. Ps37,6 Zhynuly sú a porušeny sú jézvy mé od tváři nemúdrosti mé. Ps37,7 Hubený učiněn sem a skloněn sem až do konce, celý den smúcený chodil sem. Ps37,8 Neb bedra má naplněna sú posměchy a nenieť zdravie v těle mém. Ps37,9 Ztrýzněn sem a snížen sem přieliš, řval sem od lkánie srdce mého. Ps37,10 Hospodine, před tebú všeliká žádost má a lkánie mé od tebe nenie skryto. Ps37,11 Srdce mé zarmúceno jest, opustila mě síla má a světlo očí mých, i onoť nenie se mnú. Ps37,12 Přátelé moji i bližní moji proti mně přiblížili se a stáli. [39r]číslo strany rukopisu A kteříž blízko mne byli sú, zdaleka sú stáli a násilé sú činili, kteříž hledali duše mé. Ps37,13 A kteříž hledali sú zlého mně, rozmlúvali sú marnosti a lsti přes celý den myslili sú. Ps37,14 Já pak jakožto hluchý neposlúchal sem a jakožto němý neotvieraje úst svých. Ps37,15 A učiněn sem jakožto člověk, jenž neslyší a kterýž nemá v ustech svých otmlúvanie. Ps37,16 Neboť sem v tě doufal, hospodine, ty mě uslyš[241]uslyš] exaudies lat., pane bože muoj. Ps37,17 Neboť sem řekl, ať by se někdy nevzradovali nade mnú nepřietelé moji, neb když pohybují se nohy mé, veliké věci na mě sú mluvili. Ps37,18 Neboť já k bičování hotov sem a bolest má před obličejem mým vždycky. Ps37,19 Nebo nepravost svú já[242]já] navíc oproti lat., + ego var. ohlašovati budu a pečovati budu[243]pečovati budu] cogitabo lat., sollicitus ero var. o hřiech svój. Ps37,20 Nepřátelé pak moji živi sú a utvrzeni sú nade mnú a rozmnože[39v]číslo strany rukopisuni
