přebývalo jest mezi námi. A viděli sme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od otce, plného milosti a pravdy. J1,15 Jan svědectvie vydával o něm a volal jest řka: „Tentoť jest, o němž sem pravil: Jenž po mně přijíti měl a ješto přede mnú učiněn jest, nebo bieše první nežli já.“ J1,16 A z plnosti jeho všickni my vzali sme a milost za milost, J1,17 nebo zákon skrze Mojžieše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. J1,18 Bohať jest žádný neviděl nikdy, jediné jednorozený syn, jenž jest v luoně otcově, a onť jest nám oznámil.
J1,19 A totoť jest svědectvie Janovo, když sú Židé od Jeruzaléma poslali k němu kněžie a jáhny, aby otázali ho: „Ty kto jsi?“ J1,20 I vyznal jest a nezapřel a vyznal jest, že já nejsem Kristus. J1,21 I otázali sú ho: „Což tehdy? Heliáš jsi ty?“ I vece: „Nejsem.“ „Prorok li si ty?“ I řekl jest: „Nic.“ J1,22 Tehdy vecechu jemu: „Kto jsi? Ať odpověd dáme těm, kteříž sú nás poslali. Co pravíš sám o sobě?“ J1,23 I vece: „Já hlas toho, jenž volá na púšti: Zpravte cestu páně, jakož jest řekl Isaiáš prorok.“ J1,24 A kteříž biechu posláni, byli sú z zákonníkóv. J1,25 I otázali sú ho a řekli jemu: „Což pak křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus ani Heliáš ani prorok?“ J1,26 Odpověděl jim Jan řka: „Já křtím u vodě, ale u prostředku vás stál jest, jehož vy neznáte. J1,27 Onť jest, jenž po mně přijíti má, ješto jest přede mnú učiněn, jehožto já nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho.“ J1,28 Tyto věci staly sú se v Betaní za Jordánem, kdežto bieše Jan křtě.
J1,29 Druhého pak dne uzřel jest Jan Ježíše, an se béře k němu, i vece: „Aj, beránek boží, aj, jenž snímá hřiechy světa. J1,30 Tentoť jest, o němž sem řekl, že po mně přijde muž, jenž přede mnú
