[225r]číslo strany rukopisujest hospodin Starého zákona právo obřezánie ustavil, nechtěl toho na sobě rušiti. A také proto to jest učinil, aby Židóm příčiny nedal o sobě mluviti, ješto by byli ihned řekli: „Aj toť člověk, jenž bohem ustaveného zákona nechce držeti.“ Druhé slušie v tomto svatém Čtení znamenati, že jest náš Spasitel Ježíš toho dne najprvé za nás, hřiešné, počal svú krev prolévati v tu hodinu, v nižto kamenným řezákem obřezován byl.[88]L 2,21

Tu muože každý pomysliti, že podlé svého tělesenstvie jakožto každé jiné dietě bolest trpě, dětinsky plakal. Jehožto vidúci Maria, milá matka jeho, také žalostivě plakáše, jakožto jest [225v]číslo strany rukopisuzjeveno jednomu svatému otci, že to svaté děťátko Ježíš, na luoně u své matky leže, velmi plakáše, vida, ano také pláče matka, ručičkama k jejím svatým očima saháše, jakož té řeči rozum chce takto: „Neplač, matko milá.“ Ona k němu, na jeho milosrdenstvie hlédajíc, i řekla: „Kterak mohu neplakati, vidúci tě bolestivě plačíce, synu mój přemilý?“ Přičinivši jeho líce k svému svatému líci, jeho i své slzy utierajíc, rozličně jeho kojieše, a tak jeho ukojivši, s ním se za obyčej kochajíc, u pokorné tichosti bydléše, bohu vždy děkujíc, svého milého syna za pravého boha znajíc. A jakež s jedné strany v jeho svatém tělesenství matersky se [226r]číslo strany rukopisukocháše, tolikéž z druhé strany jeho svatému božství počestně se klanieše. Amen.

Na nové léto o třech králích

Potom třinástého dne třie králi, Kaspar, Melchior, Baltazar, přijevše, tomu svatému dietěti se modlili, jakožto píše svatý Matúš evanjelista a řka: „Když se jest pán Ježíš narodil v Betlémě za časóv krále Eroda, tehdy třie králi, Kaspar, Melchior, Baltazar, s východa slunce do Jeruzalema přijeli, otázali se a řkúce: Kde jest, jenž se jest narodil, král židovský? Viděli sme hvězdu jeho na východ slunce, a protož jdeme modlit se jemu. To od nich uslyšav král Erodes, zamútil se a s ním všickni lidé v Jeruzalemě.“[89]Mt 2,1–3