[229v]číslo strany rukopisuK tomu svatý Ilarius odpoviedá a řka: „Nediv se tomu, že dievka jest porodila, ale buoh porozenie jest zpuosobil. Děťátko pláče a nebeských zástupóv anjelové jemu na čest slaviece zpievají.“ Tu také svatý Řehoř praví: „Ó, milí králi, jehožto ste veleslavenstvie tu očima neviďali, to ste silnú věrú ohradili, zlato jakžto pravému králi ofěrovavše. Kde jste královská znamenie viděli, kde sien královská duostojná, kde stuol královský, kde kniežat a rytieřóv a rozličných lidí množstvie ste viděli? Jediné miesto sieni chlév, miesto královského stola jesle, miesto množstvie lidu jediný Jozef a jeho milá matka Ma[230r]číslo strany rukopisuria.“ Avšak, jakož praví svatý otec Hilarius, proto se tvého božstvie všemohúcnosti nic neumenšuje, když o tvém tělesenství svatá cierkev praví i zpievá.

Nadto chtěl li by kto zvěděti, proč sú tito třie králi takové dary před Jezukrista nesli, k tomu světí odpoviedají, a zvláště svatý Remigius praví, že byl obyčej za dávných časóv, aby nikdy pohostinu přída, před boha a před krále s prázdnýma rukama nechodil, ale aby vždy některaký dar nesa všel. A také pro vnitřní jich pravé viery rozum jsú ty dary ofěrovali, aby skrze to všemu světu rozuměti dali, že sú toho nebeského dietete božstvie s tělesenstvím spojené poznavše, [230v]číslo strany rukopisujemu k tomu podobné dary ofěrovali. Potom, jakož praví svaté Čtenie, zjevil se těm třem svatým králóm anjel ve spaní, jim zapoviedaje, aby se zase králi Erodesovi nevracovali, a tak jinú se cestú vrátili do své vlasti.[93]Mt 2,12 Aj kterak sú tito svatí králi prospěli, jehožto mnoho časóv žádali, toho sú divně hvězdy ukázaním nalezli a nalezše, jemu se s pravú věrú pomodlivše, s ním u věčné radosti věky věkuom ostali. Jichž těla mnoho let v tom kostele, ješto i dnes v Medioláně predikáti tak řečení bydlé, byla sú a potom ciesařovým odpuštěním do Kolína na Rýn jsú přenesena. Amen.

Když se ti třie králi zase do svých [231r]číslo strany rukopisuvlastí byli vrátili, ostala Matka božie s svým svatým děťátkem a s svatým Jozefem v té peleši podlé jeslí, tu kdež byla porodila. A tak se někteří nadějí, že jest svatý Jozef tu peleš zatvořitú byl učinil. Neb, jakož praví svatý Jeroným, že svatý Jozef tesařského řemesla byl. A jakožto svatý Bernart píše v jednom svém kázaní O božiem narození, Jozef, kmet starý, šedivý, často to svaté děťátko na své luono vezma, mile jemu v uoči vzhlédáše, k němu se radostně usmievaje, z toho bohu snažně děkuje, že jemu ráčil ze všeho světa národa to přezvláštnie obdarovánie dáti, že jeho chtěl za svého pěstúna mieti etc.cizojazyčný text