[191r]číslo strany rukopisubieše diábel mocně v svět uvázal, vidieše se to podobné, že by buoh Otec tělesenstvie vezma, vyšší mocí diábla přemohl. Druhé se vidieše, aby Duch svatý tělesenstvie přijal, a to proto, že, jakož jest již řečeno, Duchu svatému příleží milost a ta ještě nebyla světu ukázána, protož bylo by podobné, by Duch svatý tělesenstvie přijal, a tak světu svú milost ukázal. Třetie se vidieše, aby Syn boží tělesenstvie přijal, a to proto, že jemu se zvláště křivda stala, chce li tu vinu v dobrovolenstvie přivésti, má nejiného miesto sebe sláti, ale sám k tomu přijíti. A tak jest, že sú zvláště lidé Synu božiemu křivdu učinili, chtiec dědic[191v]číslo strany rukopisutvo jeho svaté múdrosti sobě neprávě osobiti a bludnému slibníku povolujíce, když jim bieše řekl: Budete jako bohové, totiž takú múdrost věčně majíce, zlé i dobré vědúce. V té pomluvě tak ostalo, aby Syn boží na svět sstúpil v život panny přesvaté, aby tu tělesenstvie přijma, jednostajnú moc v své svaté trojnosti zvučně světu ukázal.“

V tu tak přešťasnú hodinu všemu světu radostnú, jakožto svatý Lukáš ve Čtení píše, poslán jest anjel Gabriel od boha do vlasti Galilejské do města, jemužto městu jméno Nazaret, ku panně oddané muži, jemužto jméno Jozef, z domu Davidova, jížto jmé[192r]číslo strany rukopisuno panně Maria.[28]L 1,26–27 Tu třeba otázanie, proč jest anjel poslán, a ne člověk. To se jest stalo, jakož praví svatý Bernart u vykládaní Čtenie zvěstovánie, že jakež skrze zlého anjela prvnie mátě naše Eva jest přelštěna, pro nižto sme od božie milosti upadli, takež skrze dobrého anjela bohem poslaného Matka božie zvěstována, skrze nižto sme boží milost nalezli. Druhé proto anjel poslán, aby se mezi anjelem a mezi člověkem mír a přiezen stala. Nebo předtiem anjel člověka nenávidieše a člověk anjela. Anjel člověka proto nenávidieše, jenž vinu v tom dáváše a řka: „Našich bydl prázdnost vámi se měla naplniti, a to ste vy skrze přestúpenie zrušili.“