[185r]číslo strany rukopisušel, pakli byl bez smrtedlného hřiechu, do temnic starých otcuov v předpeklé musil. To se jest tak dlúho dlilo až právě do Syna božieho umučenie. Tak jest to byl čas dlúhý. O tom píše svatý Jeroným, že svatý Epifanius, řecký mudřec, nalezl v starých knihách i poslal do Cypra k svatému Kryzostomovi, tu takto psáno bieše: „Tobě, mistře Kryzostome, svatú, znamenitú věc píši, že sem nalezl v jedněch starých knihách na východ slunce nalezených počet let od počátku světa až do nynějších časuov. Najprvé od počátku světa stvořenie až do potopy dva tisíce a dvě stě a čtyřidceti let. Od potopy až do krále Da[185v]číslo strany rukopisuvida proroka dva tisíce a sedmdesáte let.“ Od krále Davida a múdrého Šalomúna času, jakožto potom nalezl svatý Jeroným, do Matky božie zvěstovánie let tisíc a bez tří osmdesát. Těch všech let počet od počátka světa až do svaté královny zvěstovánie pět tisíc a čtyři sta bez čtyřidceti let. Od zvěstovánie až do božieho umučenie čtyři a třidceti let a dva měsiece, jakožto píše svatý Augustin v jednom kázaní O božiem umučení.
V tom ve všem času lidskému národu nebieše od boha žádného smilovánie, protož, jakož se v rozličných knihách píše, že světí proroci Ducha svatého zjevenie zachápajíce a jako v otrapě [186r]číslo strany rukopisuvzdvižené mysli k bohu žádost majíce, túžebnými hlasy voláchu. David prorok tak voláše: „Ó, milý hospodine, kterak je to, že tvé slovo na věky v nebesiech přebývá!“[18]Ps 119,89 Jakožto by řekl David prorok: Tam vždy v svém veleslavenství na věky bydlíš a dolóv na nás, hřiešné, nikda nezezříš. Protož, milý hospodine, skloň svá nebesa a sstup k nám doluov.[19]Ps 144,5 Druhý prorok voláše a řka: „Ó, kde jest slovo božie, přiď k nám dolóv!“ Třetí prorok voláše a řka: „Hospodine, by prolomě nebesa i sstúpil k nám!“[20]Is 64,1 A když tak proroci žalostivě k bohu voláchu, pro prodlenie času sobě stýštíce, tehdy jeden z prorokuov z bližšieho [186v]číslo strany rukopisuzjevenie Ducha svatého jako by k každému proroku promluvil a řka: „Nestajskajte sobě, pomešká liť málo, všakť vždy k nám přijde.“ Potom svatý Izaiáš prorok to již skrze Ducha svatého zjevenie jako svýma očima vida, v proroctví promluvil a řka: „Dietě se nám narodilo a syn dán jest nám.“[21]Is 9,6 To u veliké jistotě slibu božieho mluvieše, jakožto po dlúhých časech se naplnilo.
V tom tak velikém času všech hřiešných od boha rozlúčení bieše pomluva vnitřním rozumem mezi všeho světa lidským národem, mezi hospodinem. S jedné strany lidského národa rozum mluvieše k bohu