[183v]číslo strany rukopisuprorok prorokoval, toho se držte, ten jest řekl: Vynikne prut Jesse a květ z kořene jeho vzejde a odpočine na něm duch boží.“[17]Is 11,1–2 To všickni uslyševše a tomu srozuměvše, přikázali, aby všickni příbuzní z národa krále Davida, jenžto v manželství nebyli, aby každý svój prut do chrámu před oltář přinesl a číž by z nich prut zkvetl, to by byl ten, jemužto by dievka svatá měla oddána býti. Mezi nimižto byl jeden z národa krále Davida, jemužto jméno bylo Jozef, muž všie cti plný, ten v sobě pomyslil a řka: „Neslušie mně starému tak mladé dievky pojieti.“ Protož, když všickni své pruty do [184r]číslo strany rukopisuchrámu přinesli, a Jozef svój prut kradmo vynesl. A zatiem, když od boha nižádného druhého zjevenie neměli, opět se na modlitby oddali. A tu jim hlas odpověděl a řka: „Jediného tuto nenie s svým prutem, jemužto má dievka svatá oddána býti.“ To oni uslyšavše, Jozefa se doptavše, jemu s prutem do chrámu přijíti kázali. A jakž brzo přišel, tak ihned prut jeho zkvetl a holúbek z nebe přiletěv, na tom prutu sedl. Po němžto sú všickni poznali, že zaň měla dievka svatá oddána býti, jakož se jest to i stalo, zaň ihned oddána.

Tehdy odtud Jozef vstav, do města Betléma šel, aby potřebu k svatebním hoduom při[184v]číslo strany rukopisupravil. A to se jest vše tehdy stalo, jakož bylo Duchem svatým zpuosobeno. Odtad také dievka svatá vstavši, s sedmi svými družicemi do města Nazareta k otci a k mateři do svého domu se vrátila a tu přebývajíc bez přestánie v své komoře bohu se modlila a na čas také svatého Písma knihy čtla. A tu se to dokonalo, co jest před věky bohem Otcem bylo zpuosobeno.

Jakožto Písmo svaté svědčí, že pro hřiech našie prvnie mateře a otce našeho Adama všeho světa národ lidský upadl bieše od božie milosti tak velmi i tak daleko, jakž nelze bieše nižádnému spasenu býti. Ale ktož umřel, byl li v smrtedlném hřieše, do pekla [185r]číslo strany rukopisušel, pakli byl bez smrtedlného hřiechu, do temnic starých otcuov v předpeklé musil. To se jest tak dlúho dlilo až právě do Syna božieho umučenie. Tak jest to byl čas dlúhý. O tom píše svatý Jeroným, že svatý Epifanius, řecký mudřec, nalezl v starých knihách i poslal do Cypra k svatému Kryzostomovi, tu takto psáno bieše: „Tobě, mistře Kryzostome, svatú, znamenitú věc píši, že sem nalezl v jedněch starých knihách na východ slunce nalezených počet let od počátku světa až do nynějších časuov. Najprvé od počátku světa stvořenie až do potopy dva tisíce a dvě stě a čtyřidceti let. Od potopy až do krále Da[185v]číslo strany rukopisuvida