neprávě počala. A druhé aby jeho svaté narozenie bylo diáblóm zatajeno, nebo, by jeho byli diábli v božství seznali, byli by jeho svaté krve prolitie, kudyž mohli, rušili.

A když Matka božie svého syna, Jezu Krista, do devátého měsiece nosila, tehdy v ten devátý měsiec kázáno přikázaním ciesaře Augusta, aby všeho světa národové popsáni byli, jakožto píše svatý evanjelista: „Tehdy Jozef, kterakž koli věděl Matky božie v brzkém času nebeského dietete porozenie, však ji s sebú do Betléma pojal.“ A to jest vzdáli od Jeruzalema pět mil, však jest tam Matka božie pěšky šla. A když byli v Betlémě, proto, že veliký lid ze všech vlastí bieše se tu sebral, nikdiež sobě hospody naleznúti nemohli.

Tu móž každý zbožný křesťan pomysliti božie Matky práci i chudobu, jenž patnást let vstáři jsúc, toho dne šedši a velmi ustavši, s svatým Jozefem po uliciech chodieci, s velikým studem hospody sobě prosiece, a všudy jí odpověděli tak, že musila s Jozefem pod obecné přístřešé jíti, kdežto s dobytkem lidé v trhový den stáváchu. A tu se jest té noci náš Spasitel narodil. Jehožto svaté narozenie má každý člověk nábožně pamatovati a pamatuje, radostným srdcem bohu děkovati, že se pro nás, hřiešné, ráčil naroditi, jakožto nám radí svatý otec Lev papež:

O narození pána Jezu Krista

„Radujme se i veselme se všickni, pamatujíc ten slavný den, v němžto se jest ráčil naroditi ten, ješto s bohem Otcem bez počátka před věky vždy byl slovo, ješto u boha Otce bylo, tělesenstvie naše přijalo, aby ten, jenžto v svém božství nikda tělesným okem ohlédán mohl býti, v dietěciem se tělesenství světu ukázal.“ Jakožto prorok Jeremiáš píše a řka: „Potom na zemi viděn jest a s lidmi bytedlně obcházel se jest.“ Protož veliké paměti ten den duostojen jest, v němžto, jakož radí svatý otec Lev papež, slušie všem zbožným křesťanóm srdce k bohu zdvihnúce, pokorně s jasným vděčenstvím kleknúc, bohu děkovati a řkúc: „Chvála tobě, hospodine, jenž si se ráčil naroditi z svaté Mařie, čisté dievky.“

O jeho svatém narození tak se v svatém Čtení píše, že v ty časy bieše veliký mír a pokoj tak, že ciesař Augustus po všem světě beze všie přékazy mocně kralováše. A tak v své moci myšlení kázal popsati, chtě věděti, kolik vlastí, kolik měst, kolik hradóv, kolik vsí, kolik lidských pohlaví po všem světu bylo, tak aby každý, do města,