viděnie znáti.“ Druhý úřad dán Gabrielovi vítězstvie v bojích, jakožto praví svatý Ambrož u vykládaní proroctvie Daniele proroka. Třetí úřad má před bohem vždy státi, jakožto sám praví ve Čtení svatého Lukáše: „Já sem anjel Gabriel, jenž stojím vždy před hospodinem.“ A tak, že jest archanjel mocně silný, protož jest od svaté Trojice s nebeským poselstvím k Mariji, čisté panně, poslán.

Jemužto buoh Otec u vnitřnie schráně svého tajemstvie poselstvie rozkázal. Jakožto praví svatý Augustin v jednom kázaní O zvěstování, povolal k sobě buoh Otec Gabriele archanjela, řka k němu: „Ó, Gabrieli, buď posel přepovýšené svatosti! Tobě samému zjevuji to tajemstvie, že ten, jehož sem k mé tváři podobna učinil, zastaral se v hřieše, jehožto sem k světlosti stvořil, toho jest již zamračila dávná temnost. Aj toť pro jich veliký blud nechci, aby zahynuli, musím z svého mocného stolu doluov sstúpiti a nad nimi se smilovati skrze mého milého syna na svět seslaného. Jdiž ku panně s brzkostí, jížto jméno jest Maria, jdi k mého stola duostojnému přiebytku, jdi k ochraně mé všie svatosti, jdi k přezvolenému přiebytku narozenie mého, provolaj světu prvý hlas mé radosti.“ To rozkázanie anjel od boha všemohúcieho uslyšav, poče v sobě mysliti a řka: „Toto poselstvie předivné jest, nikda neslýchané a vyniká nade všecky smysly, nade všecky rozumy sahá, jenž ten, ješto v cherubínové opatrnosti přehrozný jest, v serafínovém hořícém milování a ve všech anjelských mocech ijedniem rozumem neobklíčen jest, ten v přepokorné dievce živótku přiebytek sobě pósobí. Kterak to muož býti, by tak neobsežná moc, jiežto všecken svět smysly nemuož obklíčiti, by tak se mohla v malé schráně jejieho svatého života schrániti?“ V túž dobu anjel tak mysléše i promluvi k němu hospodin a řka: „Co se myslí zamucuješ, zdali s nezdal prvé ode mne poselstvie Zachariášovi? Čemu se divíš, ó, Gabrieli, zdali nejsi prvé poslán k Zachariášovi, syna jeho Jana zvěstoval, jehožto otec tobě brzo neuvěřil, mluvenie jest zbaven? Zda se to nedokonalo, co bylo v tvém poselství jemu slíbeno? Však s to dobře věděl, že ten stařec a bezdětkyně jeho Alžběta zvláštním darem ode mne v své starosti nad vešken běh přirozený slovutný plod sú přijali. I čiliť jest mně co nesnadno učiniti, a já vše stvořil slovem? Proč sobě tak nesnadno myslíš?“ Anjel odpověděl: „Toť viem, hospodine, že muožeš nahraditi nedostatky přirozené. Toť jest tvému svatému božství moci snadno učiniti, jakožto svědčie ony tři bezdětkyně, Sára,