hořící Mojžiešóv, jenž hoře neshořieše. Takež tato dievka Duchem svatým zajžená všie milosti plna bieše, v své svatosti všady hořieše, svú milostí všecky hřiešné těšieše. Ta milost v ní se trojieše, neb svú duši beze všeho hřiechu chováše, bližnieho jako se milováše, a pána boha nade všecko. Toť jest zlaté vědro, v němžto manna, nebeský chléb schován bieše. Takež tato dievka osudie zlaté bieše, anjelskú v sobě mannu nesla, jížto všecky hřiešné krmí, pracné lidi v bohu sílí. Toť jest ten prut Áronóv, jenžto nad přirozený běh druhý den ovoce dal.

Takež panna Maria bez člověčie pomoci nad přirozený běh porodila nám svaté ovoce, Jezu Krista, jenžto jest pokrm rozkošný anjelóm i lidem. Nebo jakožto slunečný paprslek skrze stklo procházie, stkla nic neuražuje, takež náš Spasitel v její život svatý vstúpiv, se narodil bez jejie čistoty rušenie. Toť jest jisté Gedeonovo znamenie, vlny rúno rosú skropené, skrze něžto měl poznánie, měl li mieti nad nepřátely svítězenie. Takež tato panna svatá svatým Duchem skropená světu na útěchu dána, jisté nám dala znamenie, ktož chce mocně svítěziti a hřiechóm se silně brániti, ten skrze ni nad svými nepřátely, diábly, svítězí a bude mieti milost boží. Toť jest krále Davidóv kmen přesvatý, od něhožto pošel květ převonný, boha Otce syn jediný. O němž Izaiáš prorok praví: „Vyjde prut z kořene Jesse, z něhožto kořene květ vyjde.“ Ten prut dnešní den světu znikl, od něhožto květ pošel, všeho světa Spasitel. Toť sú ta vrata drahá, Ezechielem prorokem viděná, k východu slunce obrácená, o nichž takto píše: „Viděl sem vrata u božieho domu zavřená. Tu promluvil anjel ke mně: Ta vrata, ješto vidíš, nebudú odevřiena a člověk nepójde skrze ně, budú na věky zavřiena.“ Ó, divné proroctvie, Ezechieli, tvé viděnie však jest divnějšie tvého proroctvie naplněnie. Dnes se jest ta narodila, ješto Syna božieho porodila a v své čistotě na věky ostala. Slyšte také, coť Jeremiáš prorok o té dievky porození praví: „Aj toť hospodin učiní novú věc v světě, žena obklíčí muže.“ Jako by řekl: Nové světu, Matka narozena boží mocí novým činem, nikdy v světě neslýcháno, nad přirozený běh schrání v svém životě muže, Syna božieho jediného, k němuž duostojně přihotovena. Neb, jakž se brzo počala v břiše mateřím, svatá byla, jakožto anjel o ní Joachymovi bieše řekl a řka: „Tvá hospodyně Anna počne i porodí dceru, jížto vzděješ jméno Maria. Tať, prvé než se narodí, svatá bude, zvláštním