velice se rád opíjel, takže Aurelianus o něm takto pověděl: Non ut vivat natus est, sed ut bibat, jako by (prý) ne k životu ale k samému pití narozen byl. Když k témuž císaři legátové vysláni byli, tak jim mnoho vína připíjel, až je i vopil a tu skrz rozličné řeči neb otázky mnohé platné a tajné věci na ních vyzvěděl, kterýžto také, ač mnoho pil, však předce při dobré paměti zůstával. Preterea tantum mingebat, quantum biberat, sic ut eius Vesica nunquam grauaretur.cizojazyčný text Když pak byl jednoho času lid jeho vojensky od krále, tak řečeného Probo, v bitvě přemožen, zastekši sobě, sám se zoumyslně oběsil. Tehdy ti, kteříž jeho znali a mímo něj jeli, pravili, že to ne lidské tělo, ale džbán visí. Rauisi. et Flavi. Vopisc.cizojazyčný text

Abakuk v 2. kap.: Běda tobě, jenž naléváš příteli svému a přiměšuješ k nápoji žluč svou, aby ho opil a viděl hanbu jeho. Nasýcen budeš také hanbou místo cti a chvály.

17.

Albonius, král longobardský, když času jednoho v Veroně, krásném městě, kdež stolici království svého postavil, vína mnoho pil tak, až se velice v tom kvasu rozveselil. I poručil sobě přinesti koflík zlatý, v němž byla zadělána leb aneb díl hlavy Komunda, tak řečeného krále sepidského (jehož byl Albonius v zemi uherské zabil a dceru jeho sobě za manželku vzal), a vypivši z něho víno, kázal jiného naliti a poslal hofmistra svého s tím ohyzdným a mrzutým koflíkem k Rozimundě, manželce své, křičíc hlasem velikým: Pí víno, pí s otcem tvým. Královna jsouce takovou řečí uražena, velikou bolest v srdci svém proto měla, a nemohouce se nikoli spokojiti, hned k shlazení a zamordování manžela svého přemejšlela, aby smrti otce svého pomstila. Měl pak král při svém dvoru jednoho mládence jménem Helmechilda, velmi krásného, v jejížto lásce královna neřádnou milostí jsouc rozpálená, k tomu ho namluvila, aby krále opilstvím obtíženého, když by spal, zabil. A když to učinil, Rozimunda s mládencem, nabravši sebou veliké množství zlata, anobrž všecken longobardský poklad, do města Raveny ujeli. Longinus