že se odvolává od Filipa Opilého Filipovi Střízlivému. Uslyšav to král, odložil tu věc do jiného času, a jsa střízliv, lépe tu při rozvážil a předešlé nespravedlivé odsouzení napravil. Valerius Maximus.

12.

O králi Alexandrovi Velikém, kterýž vyzdvihl monarchí řeckou, čeho se jest z opilství dopustil a co zlého provedl, jako že jest Clita nejpřednějšiho a nejvěrnějšího rádci svého oštípem ohavně zabil. Itemcizojazyčný text kvůli nevěstce Thais, tak řečené, zámek slavný, znamenitě od krále Xerxa perského vystavený, z opilství že vypáliti dal, bylo by též o něm mnoho psati. Toliko se ještě toto o něm krátce položí.

Kalanus, jeden z předních dvořanův krále Alexandra, maje červenou nemoc aneb ouplavici, prosil, aby mu hranice dříví byla vystavena. A když byl k ní na koni přinešen, vykonav k bohům své prozby, rozžehnával se s Macedonskými, podávajíc každému ruky a jich žádal, aby ten den spolu s králem vesele pijíce ztrávili. To když pověděl, na hranici vstoupil, a jakž zavaliv se padl, tak vždycky jednostajně ležel, až všecken tím ohněm i shořel. Alexander, svolav všecky přátely a knížata, veliké hody přistrojiti dal a na těch hodech tak zřídil, kdo by v pití vína přední chválu neb plac obdržel, aby pod věncem seděl.

V takovém prvě neslýchaném boji, Promachus, tak řečený, najstatečnější jest shledán, kterýž co do čtyř konví velikých vína vcházelo, to jedním douškem neodpočívaje vypil a věnec za šest set korun vyhral, ale třetího dne život svůj za to dáti musil, tak jako i jiných čtyřidceti a jedna osoba (že tak udatně truňky společně bojovali) z světa sešlo. Kares.

Potom Alexander král pozván byl na pankét od Mediusa tesalonicenského, na němžto tak mnoho vína pil, že v náhlosti od toho těžce nemocen byl, z čehož naň přišla zimnice 18. dne Iuní a po jedenácti dnech, totiž 28. dne téhož měsíce, svůj život v městě Babyloně dokonal. A tak Alexander,