veli[90v]číslo strany rukopisuce se rád opíjel, takže Aurelianus o něm takto pověděl: Non ut vivat natus est, sed ut bibat, jako by (prý) ne k životu ale k samému pití narozen byl. Když k témuž císaři legátové vysláni byli, tak jim mnoho vína připíjel, až je i vopil a tu skrz rozličné[bq]rozličné] rozličně řeči neb otázky mnohé platné a tajné věci na ních vyzvěděl, kterýžto také, ač mnoho pil, však předce při dobré[br]dobré] dobrě paměti zůstával. Preterea tantum mingebat, quantum biberat, sic ut eius Vesica nunquam grauaretur.cizojazyčný text Když pak byl jednoho času lid jeho vojensky od krále, tak řečeného Probo, v bitvě přemožen, zastekši sobě, sám se zoumyslně oběsil. Tehdy ti, kteříž jeho znali a mímo něj jeli, pravili, že to ne lidské tělo, ale džbán visí. Rauisi. et Flavi. Vopisc.cizojazyčný text
[H7r]číslo strany tisku[91r]číslo strany rukopisuAbakuk v 2. kap.: Běda tobě, jenž naléváš příteli svému a přiměšuješ k nápoji žluč[bs]žluč] Zluč svou, aby ho opil a viděl hanbu jeho. Nasýcen budeš také hanbou místo cti a chvály.
17.
Albonius, král longobardský, když času jednoho v Veroně, krásném městě, kdež stolici království svého postavil, vína mnoho pil tak, až se velice v tom kvasu rozveselil. I poručil sobě přinesti koflík zlatý, v němž byla zadělána leb aneb díl hlavy Komunda, tak řečeného krále sepidského (jehož byl Albonius v zemi uherské zabil a dceru jeho sobě za manželku vzal), a vypivši z něho víno, kázal jiného naliti a poslal [H7v]číslo strany tisku[91v]číslo strany rukopisuhofmistra svého s tím ohyzdným a mrzutým koflíkem k Rozimundě, manželce své, křičíc hlasem velikým: Pí víno, pí s otcem tvým. Královna jsouce takovou řečí uražena, velikou bolest v srdci svém proto měla, a nemohouce se nikoli spokojiti, hned k shlazení a zamordování manžela svého přemejšlela, aby smrti otce svého pomstila. Měl pak král při svém dvoru jednoho mládence jménem Helmechilda, velmi krásného, v jejížto lásce královna neřádnou milostí jsouc rozpálená, k tomu ho namluvila, aby krále opilstvím obtíženého, když by spal, zabil. A když to učinil, Rozimunda s mládencem, nabravši sebou veliké množství zlata, anobrž všecken longobardský poklad, do města Raveny ujeli. Longinus [H8r]číslo strany tisku