[200r]číslo strany rukopisumáme horlivě povstati, aby hřiech nemnohých nebyl zatracení mnohým[425]označeno znamínky pro prohození slovosledu, původně tedy „mnohým zatracení“.“ A ihned po tom die, proč má to opatřiti králová a tresktati takto, že: „Ktož popraviti muož a zmešká, účasten se bez pochybenie hřiechu činí. Protož opatřte duši svú, opatřte děti své, jimž žádáte kralovati šťastně. Opatřte krajiny a prvé, nežť Stvořitel náš ruku svú k bití ztiehne, o tresktání toho, to jest kněžského hřiecha, velmi pilně myslte.“ Tak píše sv. Řehoř té králové[426]na okraji téže rukou připsáno „regi francisco“. Pak králi franskému takto píše: „Jakož sme dávno psali, tělesné na kněžích hřiechy a svatokupecského[427]opraveno z původního „svatokupectsví“ kacieřství zlost všech biskupóv velmi těžko jest potupiti a tresktati, ty z svých krajin kažte vyklestiti. Aniž více tu peněz dopusťte[n]dopusťte] dopuſte zachovati nežli boží přikázanie.“ A ihned die: „Protož jako proti zevnitřním cizím[428]„cizím“ připsáno jinou rukou na okraji nepřátelóm, též také proti vnitřním domácím duší nepřátelóm učte se pilni býti, aby tiem[429]ve slově je přepisováno Boha našeho nepřátelóm věrně se protivili neb proti nim bojovali a zde šťastně pod jeho obranú kralovali a k věčným radostem, povedeni jeho milostí, aby došli.“ Tak píše ten veliký papež sv. Řehoř. A sv. Augustin takto die[430]na okraji připsáno „Ad Bonifatium epistola 3“; podle Gregorovy edice by mělo být „33“: