tobě v celém srdci svém, nebs slyšal všecka slova úst mých. Před obličejem anjelóv chváliti tě budu, Ps137,2 klaněti se budu k chrámu svatému tvému a chváliti budu jméno tvé, z milosrdenstvie tvého a pravdy tvé, neb si zvelebil nad každé jméno svatého tvého. Ps137,3 Kterýž koli den volati budu k tobě, uslyš mě, rozmnožíš v duši mé moc. Ps137,4 Chvalte tě, hospodine, všichni králové zemští, neb sú slyšeli všecka slova úst tvých. Ps137,5 A zpievajte na cestách božích, nebť jest veliká chvála božie, Ps137,6 nebť jest vysoký hospodin a na nízké hledí a vysoké zdaleka poznává. Ps137,7 Budu liť choditi v prostředce zámutku, obživíš mě a na hněv nepřátel mých ztáhl si ruku svú a zdráva mě jest učinila pravice tvá. Ps137,8 Hospodin odplatí za mě. Hospodine, milosrdenstvie [tvé]text doplněný editorem[1333]tvé] tua lat. na věky, děl rukú tvú nezamietaj.
Ps138,1 Chvála Davidova. Hospodine, pokusils mě a poznals mě, Ps138,2 tys poznal seděnie mé a vstánie mé. Ps138,3 Srozuměl si myšlení mému zdaleka, stezku mú a provázek mój stihl si Ps138,4 a všecky cesty mé převěděl si, neb nenie řeči v jazyku mém. Ps138,5 Aj, hospodine, tys poznal všecky, najposlednějšie věci i staré, tys stvořil mě a položil si na mě ruku svú. Ps138,6 Divné jest učiněno uměnie tvé ze mne, posíleno jest a nebudu moci k němu. Ps138,7 Kam pójdu od duchu tvého a kam před tváří tvú uteku? Ps138,8 Vstúpím li na nebe, ty tam si, sstúpím li do pekla, také tu jsi. Ps138,9 Vezmu li peřie mé na úsvitě a bydliti budu v krajinách morských, Ps138,10 zajisté tudy ruka tvá dovede mě a držeti mě bude pravice tvá. Ps138,11 I řekl sem: „Snad tmy potlačie mě a noc osviecenie mé v rozkoši mé.“ Ps138,12 Neb tmy nezatmějí sě před tebú a noc jako den osviecena bude, jakož tmy jejie, takež i světlo jejie. Ps138,13 Nebs ty vládl ledví mú, přijals mě z břicha matky mé. Ps138,14 Chváliti tě budu, nebs hrozně zveleben, divná diela tvá a duše má poznáť velmi. Ps138,15 Nenie skryta kost má před tebú, kterýž si učinil [v]text doplněný editorem[1339]v] in lat. skrytě, a podstata má v nízkostech země. Ps138,16 Nedokonalost mú viděly sú oči tvoji a v knihách tvých napsáni budú všichni. Dnové tvořeni budú a žádný v nich. Ps138,17 Ale mněť sú přieliš učiněni ve cti přietelé tvoji, bože, přieliš potvrzeno jest kněžstvo jich. Ps138,18 Rozečtuť je a nad piesek rozmnoženi budú. Vstal sem a ještě sem s tebú. Ps138,19 Ztepeš li, hospodine, hřiešníky, mužie krve, odstupte ode mne, Ps138,20 neb řiekáte v myšlení: „Nechť vezmú v marnosti města svá.“ Ps138,21 Zdali sem těch, kteříž sú tebe nenáviděli, hospodine, nenáviděl a na nepřátely tvé sechl sem? Ps138,22 Plnú nenávistí nenáviděl sem jich, nepřietelé učiněni sú mi. Ps138,23 Pokus mne, bože, a zvěz srdce mé, otěž mne a poznaj stezky mé. Ps138,24 A viz, jest liť cesta nepravosti ve mně, a doveď mě v cestě věčné.
Ps139,1 [Chvála Davidova]text doplněný editorem[1347]Chvála Davidova] In finem. Psalmus David lat.. Ps139,2 Zbav mě, hospodine, člověka zlého a od muže nepravého zbav mě, vysvoboď mě. Ps139,3 Kteří sú myslili nepravosti v srdci, celý den strojili sú války. Ps139,4 Obostřili sú jazyky své jako hadové, jed hadový pod jich rty. Ps139,5 Ostřez mě, hospodine, od ruky hřiešného a nepravých lidí zbav mě. Kteřížť sú myslili podtrhnúti chody mé, Ps139,6 skryli sú pyšní osidlo mně. A provazy sú v osidlo ztáhli, [podlé]text doplněný editorem[1350]podlé] iuxta lat. cesty položili sú mně úraz. Ps139,7 Řekl sem hospodinu: „Ty si bóh mój, uslyš, hospodine, hlas prosby mé.“ Ps139,8 Pane, pane, moc spasenie mého, zastienil si hlavu mú v den boje. Ps139,9 Nevydávaj mne, hospodine, od žádosti mé hřiešnému, mysliliť sú proti mně, neopúštěj mne, ať by sě snad nevýšili. Ps139,10 Hlava okolku jich, práce rtóv jich přikryje je. Ps139,11 Padneť na ně uhlé, v oheň uvržeš je, v psotách neostojie. Ps139,12 Muž blekotný nebude trvati v zemi, muže nespravedlivého pochytie zlé věci v zahubení. Ps139,13 Poznal sem, žeť učiní hospodin súd nuzným a pomstu chudým. Ps139,14 Avšak spravedliví vyznávati budú jméno tvé a praví bydliti budú s tváří tvú.
Ps140,1 [Chvála Davidova]text doplněný editorem[1353]Chvála Davidova] Psalmus David lat.. Hospodine, volal sem k tobě, uslyš mě, obrať se k hlasu mému, kdyžť volati budu k tobě. Ps140,2 Poslána buď modlitba má jako zápal před tvář tvú, pozdvíhanie rukú mú obět večernie. Ps140,3 Polož, hospodine, stráž ustóm mým a dveře okolostánie rtóm mým. Ps140,4 Neuchyluj srdce mého v slova zlosti, abych
