domu tvého. Synové tvoji jakžto mlázie olivie okolo stolu tvého. Ps127,4 Aj, takť požehnán bude člověk, kterýžť sě bojí hospodina. Ps127,5 Daj tobě požehnánie hospodin z Sion a viz dobré Jeruzaléma po vše dni života svého, Ps127,6 aby viděl syny synóv svých, pokoj nad Izrahelem.
Ps128,1 Piesen stupňóv (CXXXVIII.). Často sú mě vybojovali z mladosti mé, rci nynie Izrahel, Ps128,2 často sú mě vybíjeli z mladosti mé, a zajisté nemohliť sú mně. Ps128,3 Na chřbetě mém kovali sú hřiešní, prodliliť sú nepravost svú. Ps128,4 Hospodin spravedlivý sřežeť hrdla hřiešných. Ps128,5 Pohaněni buďte a otvraťte sě zpět všichni, kteříž nenávidie Sion. Ps128,6 Buďte jako seno na střechách, které prvé než vytřeseno bude, uschne, Ps128,7 z něhož nenaplní ruky své, ktož žně, a lóna svého ten, ješto snopy sbierá. Ps128,8 A neřekli sú, kteří mějiechu: „Požehnánie božie na vás, požehnali smy vám ve jméno božie.“
Ps129,1 Piesen stupňóv (CIXL.). Z hlubokosti volalť sem k tobě, hospodine, Ps129,2 hospodine, uslyš hlas mój. Buďte uši tvé nakloněnie k hlasu prosby mé. Ps129,3 Budeš li zachovávati nepravosti, hospodine, [hospodine]text doplněný editorem[1244]hospodine] Domine lat., kto snese? Ps129,4 Neb u tebe smilovánie jest a pro zákon tvój strpěl sem tě, hospodine. Sčakala jest duše [má]text doplněný editorem[1246]má] mea lat. v slově jeho, Ps129,5 úfala jest duše má v hospodina. Ps129,6 Od strážě jitřnie až do noci úfaj Izrahel v hospodinu, Ps129,7 neb u hospodina jest milosrdenstvie a hojné u něho vykúpenie. Ps129,8 A onť vykúpí Izrahele ze všech nepravostí jeho.
Ps130,1 Piesen stupňóv (CXL.). Hospodine, nenieť povýšeno srdce mé anižť sú pozdviženě oči moji anižť sem chodil mezi velikými ani mezi divnými nad mě. Ps130,2 Nečil liť sem do sebe pokorně, ale povyšovalť sem duše své. Jakžto dietě ostavené od matky své, takež odplata na duši mé. Ps130,3 Úfaj Izrahel v hospodina, od tohoto nynie až na věky.
Ps131,1 Piesen stupňóv (CXLI.)Pomni, hospodine, na Davida a na všicku tichost jeho, Ps131,2 jakož přisáhl hospodinu, slib svój slíbil bohu Jakubovu: Ps131,3 „Nevejduť v přiebytek domu svého, nevstúpímť na lože ustlánie mého, Ps131,4 nedám snu očima mýma a viečcóm mým dřiemanie Ps131,5 a odpočinutie židovinám mým, dokudž nenaleznu miesta hospodinu, přiebytka bohu Jakubovu.“ Ps131,6 Aj, slyšeli smy ji v Efratě, nalezli smy ji na poléch lesu. Ps131,7 Vejdeme v přiebytek jeho, klaněti sě budem na miestě, kdež sú stály nohy jeho. Ps131,8 Vstaň, hospodine, v pokoj svój, ty i archa posvěcenie tvého. Ps131,9 Kněžie tvoji oblečeni buďte v spravedlnost a posvěcení tvoji radujte sě. Ps131,10 Pro Davida, sluhu svého, neotvracuj tváři mazánka tvého. Ps131,11 Přisáhl jest hospodin Davidovi pravdu a nezměníť jemu toho: „Z plodu břicha tvého posadím na stolici tvú. Ps131,12 Budú liť ostřéhati synové [tvoji]text doplněný editorem[1261]tvoji] tui lat. rozkázanie mého a svědectvie má ta, kterážť naučím je, i synové jeho až na věky sedětiť budú na stolici tvé.“ Ps131,13 Nebť jest zvolil hospodin Sion, vyvolilť jest ji v přiebytek sobě: Ps131,14 „To odpočívanie mé na věky věkoma, tuť bydliti budu, nebť sem zvolil ji. Ps131,15 Vdovu jeho požehnaje požehnám, chudé jeho nakrmím chleby. Ps131,16 Kněží jeho obleku v spasenie a posvěcení jeho [veselím]text doplněný editorem[1264]veselím] exsultatione lat. radovati sě budú. Ps131,17 Tuť vyvedu roh Davidóv, připravil sem světedlnici mazánku mému. Ps131,18 Nepřátely jeho obleku v hanbu, ale nad nímť zkvetne posvěcenie mé.“
Ps132,1 Piesen stupňóv (CXLII.) Aj, kakť jest dobré a kterak utěšené bydliti bratří v jednotě! Ps132,2 Jakožto mast na hlavě, kteráž teče na bradu, bradu Áronovu, kteráž teče na kraj rúcha jeho, Ps132,3 jakžto rosa Ermon, kteráž sstupuje na horu Sion. Nebť jest tu hospodin vydal požehnánie a život až na věky.
Ps133,1 Piesen stupňóv (CXLIII.). Aj, nynie chvalte hospodina, všecky sluhy božie, kteříž stojíte v domu božiem, v sieniech domu boha našeho. Ps133,2 V nocech pozdvíhajte
