sě aniž usne, ktož ostřiehá Izrahele. Ps120,5 Hospodin ostřiehá tebe, hospodin obránce tvój nad ruku pravú tvú. Ps120,6 Přes den slunce neožže tebe ani měsiec přes noc. Ps120,7 Hospodin ostřiehaj tebe ode všeho zlého, ostřiehaj duše tvé hospodin. Ps120,8 Ostřiehaj hospodin vchodu tvého i východu tvého, ot tohoto [nynie]text doplněný editorem[1204]nynie] nunc lat. a až na věky.
Ps121,1 Piesen stupňóv (CXXXI.). Veselil sem sě z toho, což mi jest pověděno: „V dóm boží pójdem.“ Ps121,2 Stáchu nohy naše v sieniech tvých, Jeruzaléme. Ps121,3 Jeruzalém, jenž stavěn bývá jakžto město, čiež účastenstvie v něm samém. Ps121,4 Neb sú tam vstúpila pokolenie božie, svědectvie Izrahele, aby chválili jméno božie. Ps121,5 Neb sú tu seděli na stolicech na súdě, na stolicech domu Davidova. Ps121,6 Proste, cožť jest ku pokoji Jeruzaléma, a hojnost těm, ješto tě milují. Ps121,7 Budiž pokoj v moci tvé a hojnost na tvých věžiech. Ps121,8 Pro mú bratří a pro mé bližnie mluviech o tobě pokoj. Ps121,9 Pro dóm pána boha našeho hledal sem dobrého tobě.
Ps122,1 Piesen stupňóv (CXXXII.). K tobě sem pozdvihl očí svých, jenž bydlíš v nebesiech. Ps122,2 Aj, jakžto oči služebníkóv jsú v rukú jich pánóv, jakžto oči dievky v rukú panie jejie, takež oči naše ku pánu bohu našemu, dokud se nesmiluje nad námi. Ps122,3 Smiluj sě nad námi, hospodine, smiluj sě nad námi, neb smy naplněni velmi zavrženie, Ps122,4 neb jest velmi naplněna duše naše pohaněnie těm, ješto hojnost mají, a pohrzenie pyšným.
Ps123,1 Piesen stupňóv (CXXXIII.). Jediné že hospodin bieše mezi námi, rci nynie Izrahel, Ps123,2 jediné že hospodin bieše s námi, když sú povstali lidé proti nám, Ps123,3 snad by byli pohltili nás za živa. Když jest hněvivá byla prchlivost jich proti nám, Ps123,4 snad by byla voda pozřela nás. Ps123,5 Prúd prošla jest duše naše, snad by byla přešla [dušě našě]text doplněný editorem[1215]dušě našě] anima nostra lat. vodu, kteréž by nemohla snésti. Ps123,6 Požehnaný hospodin, kterýž jest nedal nás v pohlcenie zubóv jich. Ps123,7 Duše naše jako vrabec vytržena jest z osidla lovcóv, osidlo zetřěno jest a my vysvobozeni smy. Ps123,8 Pomoc našě ve jménu božiem, jenž jest stvořil nebe i zemi.
Ps124,1 Piesen stupňóv (CXXXIIII.). Ktož úfají v hospodina, jako hora Sion, nepohneť sě na věky, ktož bydlí Ps124,2 v Jeruzalémě. Hory okolo něho a hospodin okolo lidu svého, ot tohoto nynie až na věky. Ps124,3 Neb nenechá hospodin metly hřiešných na los spravedlivých, [aby neztáhli spravedliví]text doplněný editorem[1220]aby neztáhli spravedliví] ut non extendant iusti lat. k nepravosti rukú svú. Ps124,4 Učiň dobře, hospodine, dobrým a těm, ješto sú pravého srdce. Ps124,5 Ale těm, ještoť se uchylují k zavázaním svým, přivedeť hospodin s těmi, ještoť činie nepravost. Pokoj nad Izrahelem!
Ps125,1 Piesen stupňóv (CXXXV.). Když obrátí hospodin vězenie Sion, učiněni smy jako utěšení. Ps125,2 Tehdy naplněna sú radostí usta naše a jazyk náš veselím. Tehdy dějí mezi pohany: [„Velebnost jest hospodin učinil s nimi.“]text doplněný editorem[1225]Velebnost jest hospodin učinil s nimi] Magnificavit Dominus facere cum eis lat. (homoiot.) Ps125,3 Velebnost jest učinil hospodin s námi, učiněni smy veselí. Ps125,4 Obrať, hospodine, vězenie naše, jako prúd u větru polodniem. Ps125,5 Ktož sejí v slzách, v radosti žieti budú. Ps125,6 Jdúce jdiechu a plakáchu, púštějíce semena svá. A přijdúce přijdú s radostí, nesúce snopky své.
Ps126,1 Piesen stupňóv (CXXXVI.) Neustaví liť hospodin domu, darmoť sú dělali, kteříž stavějí jej. Nebude liť hospodin střieci města, darmoť bdí, ktožť střeže jeho. Ps126,2 Daremnieť jest vám před světlem vstáti, vstaňte, když posedíte vy, ješto jiete chléb bolesti. Kdyžť dá milým svým sen, Ps126,3 aj, dědictvie božie, synové, odplata, plod břicha. Ps126,4 Jakožto střely v ruce mocného, tak synové výbojníkóv. Ps126,5 Blažený muž, kterýž jest naplnil žádost svú z nich, nebudeť pohaněn, když mluviti bude nepřátelóm svým v bráně.
Ps127,1 Piesen stupňóv (CXXXVII.). Blažení všickni, kteříž sě bojie hospodina, kteříž chodie na cestách jeho. Ps127,2 Ty, ktož budeš jiesti úsilé rukú svú, blažený si a dobřeť bude tobě. Ps127,3 Žena tvá jako vinný kořen plný pod cihlami
