jméno jeho?“ Ps40,7 A vychodieše [li]text doplněný editorem[354]li] si lat., aby viděl, marnosti mluvieše srdce jeho, zbieral jest nepravost sobě. Vycházieše ven a mluvieše. Ps40,8 Jedniem úmyslem proti mně reptali sú všichni nepřietelé moji, proti mně mysléchu mi zlé. Ps40,9 Slovo nepravé posadili sú proti mně: „Zdali kto spí, nepřidá, aby vstal?“ Ps40,10 Zajisté člověk pokoje mého, v něhož sem [úfal]text doplněný editorem[358]sem <úfal>] speravi lat., kterýž jest jedl chléb mój, zveličil nade mnú potlačenie. Ps40,11 Ale ty, hospodine, smiluj sě nade mnú a zbuď mě, a otplatímť jim. Ps40,12 V tomť sem poznal, žes mně chtěl, žeť sě nebude radovati nepřietel mój nade mnú. Ps40,13 Nebo pro mú nevinu přijal si mě a potvrdil si mě před opatřením svým na věky. Ps40,14 Požehnaný pán bóh izrahelský od věku až do věku. Buď to, buď to.

Ps41,1 K vítězství. Naučenie synóv Chore (čtyřidcátý prvý žalm). Ps41,2 Jakžto jelen žádost má k studnicem vod, tak žádá duše má k tobě, bože. Ps41,3 Žieznila duše má k bohu, studnici živé, když přijdu a ukáži sě před tváří boží? Ps41,4 Byly sú mně slzy mé chlebové ve dne i v noci, když řečeno mi bývá na každý den: „Kde jest bóh tvój?“ Ps41,5 To sem vzpomínal i vylil sem v se duši svú, neb pójdu v miesto přiebytku předivného, až do domu božieho, v hlase veselé a v chvále božské, zvuk hodujícieho. Ps41,6 Proč [si]text doplněný editorem[367]si] es lat. smutna, duše má, [a]text doplněný editorem[368]a] et lat. proč zamucuješ mě? Úfaj v bohu, neb ještě chváliti jeho budu, spasenie tváři mé Ps41,7 a bože mój. Ke mně samému duše má zamúcena jest, protož pomnieti budu na tě [z ]text doplněný editorem[371]z] de lat. země Jordána a Ermonum, ot hory maličké. Ps41,8 Propast k propasti volá v hlase próduchóv tvých. Všeliké vysokosti tvé a tokové tvoji přišli sú na mě. Ps41,9 Ve dne rozkázal jest hospodin milosrdenstvie své a v noci piesen jeho. Ve mně modlitba bohu života mého, Ps41,10 diem bohu: „Přijimač mój ty jsi. Proč si mne zapomněl a proč smuten chodím, dokud mě mučí nepřietel?“ Ps41,11 Když se lámáchu kosti mé, láli sú mně, kteříž mútie mě, nepřietelé moji, když dějí mně na každý den: „Kde jest bóh tvój?“ Ps41,12 Proč si smutna, duše má, a proč zamucuješ mě? Úfaj v buohu, žeť ještě chváliti budu jeho, spasenie tváři mé a bože mój.

Ps42,1 (Čtyřidcátý druhý) Žalm.Suď mě, bože, a rozeznaj při mú ot lidu nesvatého, ot člověka nepravého a lstivého vytrhni mě. Ps42,2 Nebo ty si, bože, síla má, proč si mě otehnal a proč smuten chodím, dokud mě mučí nepřietel? Ps42,3 Vypusť světlo své a pravdu svú, onať sú mě dovedla i přivedla na horu svatú tvú [i]text doplněný editorem[377]i] et lat. u přiebytky tvé. Ps42,4 I vejduť k oltáři božiemu, k bohu, kterýžť obveseluje mladost mú. Chváliti tě budu na húsličkách, bože, bože mój. Ps42,5 Proč jsi smutna, duše má, a proč zamucuješ mě? Úfaj v bohu, žeť ještě chváliti jeho budu, spasenie tváři mé a bože mój.

Ps43,1 K vítězství. Naučenie synóv Chore (XLIII. žalm). Ps43,2 Bože, ušima našima slyšeli sme, otcové naši zvěstovali nám, dielo, kteréž si dělal v dnech [jich]text doplněný editorem[384]jich] eorum lat. a v dnech starých. Ps43,3 Ruka tvá zatratila jest pohany a štiepils je a snuzil si lidi a vyhnal si je. Ps43,4 Neb zajisté v meči svém nevládli sú zemí a rámě jich nespasilo jich, ale pravice tvá a rámě tvé a osviecenie tváři tvé, neb si slíbil se v nich. Ps43,5 Ty si ten král mój a bóh mój, neb zkazuješ zdravie Jakubovi. Ps43,6 V tobě nepřátely své vieti budem [rohem a ve jménu tvém]text doplněný editorem[388]rohem a ve jménu tvém] cornu, et in nomine tuo lat. pohrziemy těmi, kteříž vstávají proti nám. Ps43,7 Nebť zajisté v lučišti svém já nebudu úfati a meč mój nespasí mne. Ps43,8 [Nebo]text doplněný editorem[390]Nebo] enim lat. uzdravil si ny od těch, kteříž sú nás nuzili, a ty, ješto sú nás nenáviděli, pohaněl si. Ps43,9 V boze chváleni budem celý den a ve jméně tvém chváliti tě budem na věky. Ps43,10 Ale nynie si odehnal a pohaněl nás a nevyndeš, bože, v mocech našich. Ps43,11 Obrátil si ny zpět po nepřáteléch našich, a kteří nenávidiechu nás, rozchycováchu sobě. Ps43,12 Dal si ny jako ovce v pokrm a mezi pohany rozptýlel si nás. Ps43,13 Prodals lid svój bez peněz a nebylo jest množstvie v uotměnách jich. Ps43,14 Položils ny v ohyzdu súsedóm našim, v porúhanie a v posměch těm, kteříž okolo nás jsú. Ps43,15 Položils ny v příslovie pohanóm, hnutie hlavy mezi lidmi. Ps43,16 Celý [den]text doplněný editorem[393]den] die lat. súd mój proti mně jest a pohaněnie tváři mé přikrylo mě jest, Ps43,17 ot hlasu lajícieho a přimlúvajícieho, ot tváři nepřietele a protivníka. Ps43,18 Toto všecko přišlo jest na nás, avšak smy nezapomněli tebe, aniž smy neprávě činili v zákoně tvém. Ps43,19 A nestúpilo