Ps38,1 Piesen Davidova. V skonánie, skrze Idita, kantora svrchnieho (XXXVIII.). Ps38,2 Řekl sem: „Ostřiehati budu cest svých, abych neshřešil v jazyce svém. Položil sem ustóm mým stráž, když jest stál hřiešník proti mně.“ Ps38,3 Umlkl sem a ponížen sem a mlčal sem od dobrého a bolest má obnovena jest. Ps38,4 Rozejžhlo se srdce mé ve mně a v přemyšlování mém zapaluje sě oheň. Ps38,5 Mluvil sem v jazyce svém: „Oznam mi, hospodine, skonánie mé, a počet dnóv mých který jest, abych věděl, co mi sě nedostává.“ Ps38,6 Aj, měrné položil si dni mé a podstata má jakžto nic před tebú. Avšak všecko marnost, každý člověk živý. Ps38,7 Avšak v obraze míjie člověk, ale i nadarmo se mútí. Poklad klade a nevie, komu to sbierati bude. Ps38,8 A nynie které jest čakánie mé, zdali ne hospodin? A podstata má u tebe jest. Ps38,9 Ode všech nepravostí mých vytrhni mě, v pohaněnie nemúdrému dal si mě. Ps38,10 Oněměl sem a neotevřel sem úst svých, nebos ty učinil, Ps38,11 otlož ote mne rány své. Ps38,12 Od síly ruky tvé já sem zemdlel v lání, pro nepravost tresktal si člověka. A zetletis kázal jako paúka duši jeho, avšak marně zamucuje sě každý člověk. Ps38,13 Uslyš modlitbu [mú]text doplněný editorem[333]mú] meam lat., hospodine, a prosbu mú, ušima přijmi slzy mé. Nemlč, neb sem já přišlý u tebe a pútník jakžto všichni otcové moji. Ps38,14 Otpusť mi, ať bych obžil, prvé než bych odšel a viec nebudu.
Ps39,1 K vítězství. Chvála Davidova. Ps39,2 Čakaje čakal sem hospodina i přispěl mi. Ps39,3 I uslyšal jest prosby mé a vyvedl jest mě z jezera psoty a z kalného bláta. I postavil jest na skále nohy mé a zpravil jest chod mój. Ps39,4 A vpustil jest v usta má piesničku novú, pěnie sladké bohu našemu. Uzřie mnozí a báti se budú a úfati budú v hospodinu. Ps39,5 Blažený muž, jehož [jest]text doplněný editorem[339]jest] est lat. jméno božie naděje jeho a nevzhlédl jest na marnosti a na bláznosti falešné. Ps39,6 Mnohés ty, hospodine bože mój, učinil divy své a myšlení tvému nenie, kto by roven byl tobě. Zvěstoval sem a mluvil sem, rozmnožili sú sě přes počet. Ps39,7 Oběti a zapálenie oběti nechtěl si, ale uši dokonal si mně. Mokré oběti a za hřiech nežádal si, Ps39,8 tehdy sem řekl: „Aj, přicháziemť.“ V hlavě knih psáno jest o mně, Ps39,9 abych činil vóli tvú, bože [mój]text doplněný editorem[341]mój] meus lat., chtělť sem a zákon tvój prostřed srdce mého. Ps39,10 Zvěstovalť sem spravedlivost tvú v kostele velikém a rtóm svým nebráním, hospodine, ty vieš. Ps39,11 Spravedlnosti tvé neskryl sem v srdci svém, pravdu tvú a spasenie tvé pravil sem. Nekryl sem milosrdenstvie tvého a pravdy tvé od mnohého sboru. Ps39,12 Ale ty, hospodine, nečiň daleko smilování tvých ote mne, milosrdenstvie tvé a pravda tvá vždy sú mě přijímaly. Ps39,13 Nebo obklíčilo mě jest zlé, jemuž nenie počtu, pochytily sú mě nepravosti mé a nemohl sem, abych viděl. Rozmohly sú sě nad vlasy hlavy mé [a]text doplněný editorem[346]a] et lat. srdce mé opustilo jest mě. Ps39,14 Zalib sě tobě, hospodine, aby mě zprostil, hospodine, ku pomoci mé přizři. Ps39,15 Pohaněni buďte a zastyďte se spolu, kteříž hledají duše mé, aby otjeli ji. Zvráceni buďte zpět a zastyďte se, ješto chtie zlému mému. Ps39,16 Neste ihned pohaněnie své, kteříž dějí mně: „Haha, haha!“ Ps39,17 Radujte a veselte se nad tebú všickni, kteříž hledají tebe, a rcete vždycky: „Vzveleben buď hospodin,“ kteříž milují spasenie tvé. Ps39,18 Ale já sem žebrák a chudý a hospodin péči má o mně. Pomocník mój a obránce mój ty si, bože mój, nezmeškávaj.
Ps40,1 V skonání. Chvála Davidova (XXXX. žalm). Ps40,2 Blažený, kterýž rozumie nad potřebným a nad chudým, v den zlý vysvobodí jej hospodin. Ps40,3 Hospodin zachovaj jej a obživ jej a blažena učiň jeho v zemi a nevydávaj jeho k vóli nepřátel jeho. Ps40,4 Hospodin pomoc přines jemu na lože bolesti jeho, všecko ustlánie jeho obrátil si v nemoci jeho. Ps40,5 Já sem řekl: „Hospodine, smiluj se nade mnú, spas duši mú, nebť sem shřěšil tobě.“ Ps40,6 Nepřietelé moji řekli sú mně zlé: „Když umře a zahyne
