[D1r]číslo strany rukopisuvymítali a aby uzdravovali všecky neduhy i každou nemoc.“[29]M 10,1 Ptám se, dal-li je jim také moc jazyky nevěřících skrotiti, ne incipiant illuderecizojazyčný text, aby se jim nezačali posmívati? Že ne světle viděti jest z kapitoly 2. Skutkův apoštolských, kdežto když apoštolové novým ještě nad to darem jazykův od Ducha svatého naplněni kázati začali, alii irridentes dicebant: quia pleni suntcizojazyčný text, jiní posmívajíce se pravili: vínem jsou spití. Poznáváte dobří apoštolové, jak těžká a velká věc jest jazyky posměvačné skrotiti? Prvé dokavád jste jen jedním jazykem mluvili, s radostí jste přišli k mistru, chlubíce se: „Etiam daemonia nobis subiiciuntur.“cizojazyčný text „Také ďáblové se nám poddávají.“[30]L 10,17 Ano, ďábly může jedním jazykem někdo skrotiti. Ale nyní všema jazykama mluvíce, nemůžete toho dovésti, aby se vám neposmívali věrní. Truc však, truc, ať se některý nevěřící začne posmívati našemu divotvorci, truc ještě jednou. Nemají té smělosti. Ten jazyky jejich skrotil tak, že když proti jiným svatým i proti samé všech svatých královně svatohancové kacíři pohanění a bezbožné rouhání plnou tlamou bez studu vyplívají, Nepomuckého předce dost málo nepočestně slovem dotknouti sobě netroufají. Dva mně povědomí jsou nekatoličtí kronikáři, kteří o našem svatém Janovi píší. Martin Borejk a Jan Gluveriuscizojazyčný text, z nichž první svou kroniku roku 1587, druhý svou historii celého světa roku 1662 vydal. Oba dvá ale z mezníkův počestnosti ani na vlas nevystupují, když o svatém Janu zmínku činějí. Tolikéž jsem znamenal v čtení fámy, tak nazvané knížky, v níž se jádro novin obsahuje. Její authorcizojazyčný text, neboližto spisovatel náboženství lutriánského, jak hořkého jest ducha proti církvi katolické najevo dává skrze časté valchování a uštípačné tejrání katolíkův. Když ale před dvouma léty vypsal canonizaci a slavné vyzdvižení těla, dotekv spolu i život našeho svatého vlastence Jana, mimo