[A3v]číslo strany rukopisujedné knihy duchovní, má svou od učených čtenářův chválu proto snad, že který sobě jméno nedokonalého začinatele dal z poníženosti, v skutku nalezen jest ze všech stran dokonalý. Ten chválu zasluhuje dvojí, jednu pro dokonalost své práce, druhou pro poníženost jména. Já ale, jenž začinatel nedokonalého díla ne jménem než skutkem jsem, čeho jsem hoden? Omnes incipiant illudere ei.cizojazyčný text To nejspravedlivější vyrčení proti mně dává věčná moudrost: Všickni ať se mu počnou smáti. Toho jsem ovšem zasloužil, ale dobrotivost vaše mírněj se mnou pokračuje. Aby dílo mé nedokonalé v zasloužený posměch nepřišlo, sami hájíte, když nejenom vy, města tohoto přední oudové, páni radní, dílo mé nedokonalé, otázku o hlasu vydanou, nevyvedenou, k opatrné ochraně laskavě ste přijali, alebrž také nyní všickni společně příležitost namítáte a na ruku dáváte, jestliže jsem stavení mé, kterého základ položen byl 7. září, nedokonalé zanechati musel pro připadající vlhký podzimek, abych dostavěl nyní, dokavád letní povětří k tomu slouží. K tomu cíli jste mne sem povolali k dnešnímu dni, abych chválu svatého Jana Nepomuckého, 7. září začatou, sedmého června dokonal a otázku mou o hlasu tehdáž zdviženou nyní vyvedl. Šťastný já, že se se mnou nepokračuje podlé zasloužení v posměchu. Šťastnější však ještě v tom, že podruhé již příležitost mám zde v tomto chrámě ústa má otevříti k chvále svatého Jana Nepomuckého, kterého čest vyhlašovati ustavičně vinšuje si jazyk můj, ačkoliv rozum uznává, že byť bych bez přestání o něm mluvil, chválu jeho předce nikoliv vymluviti nemohu.

Na tom tedy již jest a to ode mně očekáváte, abych na mou dávno vydanou otázku odpověděl a jednou již vyřkl, kým svatého Jana býti pravím. Učiním takto sobě, však napřed vyhražuji, že ne podlé jeho zásluh, nýbrž toliko podlé mdloby vtipu mého slávu jeho měři[A4r]číslo strany rukopisuti