Cti ochránce, podivný jazykův skrotitel svatý Jan Nepomucký, v chrámě svém v královském věnným a krajském městě Králové Hradci nad Labem při vejroční slavnosti u přítomnosti vysoce důstojných, vysoce urozených, statečných, urozených etc.cizojazyčný text pánů, pánů posluchačův a pobožných ctitelův svatojanských, slávou obzvláštní z obecné chvály vytaženou, oslavený od Vojtěcha Jiřího Dobrohlava, faráře lužanského dne 7. měsíce června roku tohoto. Vytištěná v Hradci Králové nad Labem u Václava Jana Tybely.
[A1v]číslo strany rukopisu[1]latinský titulní list[A2r]číslo strany rukopisu[2]latinská předmluva Vojtěcha Drbohlava[A2v]číslo strany rukopisu[3]latinská předmluva Vojtěcha Drbohlava[A3r]číslo strany rukopisu„Ne omnes incipiant illudere ei.“cizojazyčný text Luc. 14. „Aby všickni nezačali jemu se posmívati.“ U svatého Lukáše 14. kapitola[4]L14,29
Pokudž kdy střelec k svému terči míříc, někoho jiného náhodou trefí, ne hned proto za neumělého myslivce držán býti má. Taková příhoda časem i nejskušenějšímu myslivci se stává, jakžto dnes vyznati se musím, když sebe samého od nejmírnějšího střelce náhodou raněného býti cítím. Kam pán Ježíš směřoval, když o člověku stavěti začínajícím a dokonati nemohoucím mluvil, rozdílné sou písma vykladatelův zdání. Kdo by se však byl nadál, že mne trefí? Ale já předce ránu cítím. K mému-li štěstí či neštěstí na ránu sem mu naběhl, to nevím, ale že trefen jsem, to dobře vím. Já jsem ten, jenž sem stavěti začal a dokonati nemohl, když roku 1721 otázku o hlasu jsem pozdvíhl a nevyvedl. Otázka bez odpovědi: co jest než dílo začaté bez dokonání? Otázku vydati a neumět na ni sám odpovědíti, co jest než základ položiti a nedostavěti? Já, já tedy jsem, kterého se tejká v dnešním evangelium řeč Kristova: „Hic homo caepit aedificare et non potuit consummare.“cizojazyčný text „Tento člověk počal stavěti a nemohl dokonati.“[5]L14,30 Co zasluhuji? Author operis imperfecticizojazyčný text, to jest začinatel díla nedokonalého, tak nazvaný spisovatel
