hoden.“ A apoštoluom svářícím dí: „Knížata zemská panují jim a ti, jenž moc mají, vladaři slovú, ale vy ne tak, kdož z vás jest vyžší, buď jako sluha.“ A opět dí dále: „Když sem vás poslal bez tobolky a pytlíka i zdali se vám čeho nedostávalo?“ A řka: „Nechtějte pečovati, co byste jedli a pili.“ A tak dále ukazuje na ptáky nebeské a dí: „Buďte chudí, nebo já chudý sem. A darmo jste vzali, darmo dejte.“ K tomu i svatý Pavel praví i všichni také čtyři evangelisti svědčí o chudém zákoně, že Kristus chudý jest, my sme jím zbohaceni. Ne na zboží míní, ale na duši. Jakož sám svatý Pavel bohatství jest nechválil, ale duši na bohatství, jenž jest slovo Boží. Tu se rozuměti muož z první figury i tudíž z důvodu Kristova, že zákon Kristuov jest v chudobě založen a ustaven a v tom se konati má, jakož i jest jim povědíno. A vstupuje na nebe, rozkázal jest, řka: „Jděte po všem světě, kažte čtení všemu stvoření.“ Nemíní za peníze, ale za spasení. A tak ďábel vždy ruší to, což bylo dobrého, svedl jest srdce Silvestra papeže skrze Konstantina císaře, že ten chtě okázati se věrným křesťanem, i uložil jest obdaření. Neb dar ve jméno Boží naděje býti, a v tom jest horší udělal, vliv jed v církev svatou, zboží světské a pyšnosti, zpúry, pýchy a tu jest nadáno zboží kněžstvu, kteréhož se přichopili ne z důvodu písma Zákona, ale nadání a o súžení lidského pevně drží i podnes, neústupně spasení v tom zakládajíc. A když se jest to stalo, tehdy zarmúcena jest Pravda a ponížena jsúci, plakala jest pláčem velikým, rozedřevši rúcho své, položivši duši svú v postu a k náboženství a nasypavši na hlavu svú prachu, padla jest žalostí na zemi plačící a řkúcí.