hledající na mysl béře, aby skutek dobrý činila ráda, aby milovala, potvrzuje se, aby držela, ostříhala, aby neztratila, neb kteráž hledá, trojím obyčejem to ukazuje. Najprvé, světla prosí, aby v temnostech chodíc, nezablúdila. Druhé, aby v těch, jenž Boha vědí, ztazovala, aby snadně naleznúti mohla. Třetí, naleznúc jej, v něm se ustanovila a nestratila. {Uč se od Marie}textový orientátor Neb uč se každý od Marie Magdalenské, s jakou žádostí ta hledala Pána u hrobu. Hledaj Pána v hrobě srdce tvého. Neb Maria měla milost k nalezení, měla přítomnost Páně. A budeš li plače státi u víře, v hrobu srdce svého Ježíše nalezneš. A jestliže se pokorně schýlíš, to jest pokoříš, v hrobě nalezneš prostěradlo. Co při tobě jest zlého, anjelé dějí, koho hledáš. Nebude li při tobě čisté svědomí, dějíť není zde, ukážíť do Galilé, to jest ku pokání. Pakli čisté svědomí, ukážeť se Pán a anjelé jeho, jeden v hlavách a druhý v nohách, totiž k životu bohobojnému, i také k pracovitému. Jakož Maria nižádného obveselení nechtěla míti, jediné až by Pána naleznúti a jej viděti mohla. Též i člověk, bude li chtíti, jej nalezne i pozná.
{Kto pokladu hledá}textový orientátor Neb kdož poklad naleznúti chce, zemi vymítá a duol hluboký kopá a ustavičně usiluje, dokadž nenalezne. Takéž kdož chce, nebo žádá poklad Boha nalézti, všecka obtížení zemská musí odvrci a je podstúpiti pro Boha a duol pokory a vyznání mnohých hříchuov učiniti, ani odpočívati dokuodž nenalezne. Neb i to jest, že ti, kteříž ho nehledají, on jich hledá a kteříž jeho nevolají, k nim přichází, a kteří ho hledají, od nich uchyluje se, a když jeho volají, utíká. Jestliže nemiluje, proč hledá? Pakli miluje, proč utíká? Ale zde na tomto světě nemiluje, proto utíká. Neb nesluší ta milost na tuto vlast, protož volá nás do své vlasti. Namítá se nám, když jeho nehledáme, totiž ranami, aby nás k milosti své zapálil, utíká, aby nás učil běžeti po sobě. Neb kdyby se prvé ukázal, žádný by jeho nehledal. A protož míjeje, chce býti zdržín, odcházeje, chce býti volán. Protož má duše zpomínati na jeho velikú dobrotu a trpělivost, jíž ji hříšnú a zatvrzenú, a jej hněvaje, tak dlúho trpí, aby nalézti mohla jeho nesmírné milosrdenství, jímž hříšným odpouští, volá voláním srdečným, chtěje viděti jeho skryté soudy. Protož zlé dlúho trpí a dobré tresce, neb nátisky jim činí. A někdy zlé skrze pokání vyvoluje a dobré pro vinu neb dopuštění zamítá, jednoho obracuje k sobě a druhého opušťuje. Neb zajisté, že tu jest nás hledal, když devět kůrův anjelských v nebi opustil, nás jako ovci bludnú zase na plece sobě vložil. Volal jest nás, kdež dí: „Obraťte se ke mně, synové, navrátíce se a já vás přijmu.“ Toho volání když neslyší a jimi pohrzí. Protož volajících potom Pán v truchlosti takových neuslyší při takovém volání, hlas z písniček muož od těch slyšán býti. Nalezli sou mě ostříhajíce města, to jest ti strážní, kteříž chodí okolo církve svaté, kteříž ji slovem i příkladem i smrtí ostříhají, jenž ji nalezli hříchův plnú a ranili jsou mne bázní Božího soudu a hříchuov mých zbili jsou mě, nabádáním pokání, vzali jsou plášt muoj, to jest množství hříchuov mých, jímž sem obklíčena jako pláštěm se všech stran.
A tu sem seznala, kdy jsou mi tajná písma a soudy Boží zjevili a vyložili, jimž sem nerozuměla, túlající se po zdi libostech světa, naleznúc Pána, kterak máme jeho při sobě držeti, když jej nalezneme. Chceme li, aby s námi zůstal a nikdy od nás neodcházel, máme jemu paterú věc připraviti. O tom jest podobenství psáno v knihách Královských v 4. kapitole: O sunamické ženě, kteráž jest Elizea proroka, v svůj duom přijala a řekla jest: {Elizeova večeře}textový orientátor „Znamenám, že toto jest muž Boží, jenž vždy k nám chodí, učiňme jemu večeřiště malé, a položím v něm lože, stuol a sedadlo a svícen etc.cizojazyčný text“ Ta Sunamička jest duše, jenž jest mizerná a u vězení na této poušti. A Elizeus muož býti znamenán Pán Spasitel. Protož žádáme li, aby s námi zůstal, učiňme jemu večeřiště s tím se vším, ať s námi Pán zůstane. Večeřiště, jenž na výsoti a čerstvém povětří bývá, znamenává čistotu. Neb Pán Buoh v nečistém místě nikoli nepřebývá.
