lidé, biskupie, kněžie a mistři a k tomu stolice králová, domnieváchu se, že by se spieše tu doptali toho slovutného dietěte a narozeného krále nežli jinde. A že by jim kněžie a mistři miesto narozenie toho dietěte ukázali. Také proto jsú do Jeruzaléma přišli, aby Židé omluvy v své nevěře nésti nemohli. Chtěl tomu Pán Bóh všemohúcí, aby ot cizích pohanských lidí o narození toho spasitedlného dietěte, krále svého, uslyšiece, zjevně pohaněni byli v tom, že sú z dalekých krajin, pohané přišedše svého Spasitele snažně hledali. Jehožto Židé, blízko odtavad bydléce, potupivše a jim zhrzevše, hledati sú netbali ani chtěli.
Znamenajme dále, že tito králi, jakž brzce vešli sú v sien a přiebytek zlého krále Eroda, tak ihned sú hvězdu ztratili. A dokovadž tu byli, hvězdy sú viděti nemohli. Skrze to znamenáno jest, že milost božie ztracena bývá ve zlém tovařiství a v obecenství. A zvláště v přiebytciech zlých kniežat, králóv a ukrutných pánóv milost božie ztracena bývá, kdežto po hřiechu mnoho zlého děje se a nespravedlného. A nenie bázni božie mezi nimi, ale bezčíslné Bohu porúhanie a rozliční hřiechové dějí se mezi nimi, ono v tancích, ono v neřádných oplzlých frejiech, ono u pýše přielišné, ono v neřádném smilství, v cizoložství, v obžerství a v jiných bezčíslných neřádiech, jimžto počtu nenie. A protož v těch ve všech městech, v nichž se dějí všecka bezprávie, násilé, falestvie křivé a jiné věci nepoctivé, tu a o tom městě ztracena bývá milost božie a spasenie duše etc.
Dále čtenie vypravuje, že tito třie králi, jsúc všichni v sieni a v domu krále Eroda, otázali sú, řkúce: „Kde jest,“ to jest ten Ježíš, „jenž se jest narodil král židovský?“ Jako by řekli: „V kterém miestě královstvie židovského narodil se jest?“ Nepochybují o jeho narození. Neb neřkú: „Narodil li se jest?“ Ale řkú: „Kde jest, jenž se jest narodil?“ I móž jim odpovědieno býti: Ležíť na poledne v jeslech a stkvie se v nebesiech. Jest na poledne v Betlémě. Jenž s námi jest byl na východ slunce. Amen.
Počíná se kázanie na Hromnice
Jakožto všemohúcí Spasitel, pán náš Ježíš, ráčil jest na tento svět přijíti, smrtedlnost a člověčenstvie na sě přijieti, ráčil se obřězovati, a to vše ne pro sě samého, ale pro nášě zlosti a hřiechy, též také cierkev svatá pamatuje, kterak jest ráčil býti do chrámu obětován, ne pro se, ale pro nás. Také Maria, matka jeho, jsúci panna
