pro shlazenie hřiechu prvorozeného požíval jest Abel. Jakož o tom svědčí Písmo, Genesis 4: „Abel obětoval jest z svých stád prvorozené a čisté oběti.“ I vzhlédl jest Pán Bóh na Abele i na dary jeho obětí. A toto prvnie lékařstvie trvalo jest až do potopy. Druhé lékařstvie proti hřiechu prvorozeného bylo jest posvátných obětí obětovánie. Ale lékařstvie počelo se jest ihned po potopě. Jakož psáno jest, Genesis 8ºcizojazyčný text, že „když Noe vyšel jest z korábu, ostavil jest oltář Pánu Bohu i vzal ze všech hovad i ptačstva čistého oběti, obětoval jest je na oltář.“ Třetie lékařstvie bylo jest dávánie desátkóv. A to se jest počalo na knězi Melchisedechovi a na Abrahamovi. Jakož psáno jest, Genesis 14, že Abraham Melchisedechovi jakožto knězi svrchovanému obětoval jest desátky ze všeho svého jměnie. Čtvrté lékařstvie hřiechu prvorozeného bylo jest obřězovánie. A to se jest počelo na Abrahamovi. Jakož die Písmo, Genesis 17: „Řekl jest Pán Bóh k Abrahamovi: Toť jest zaslíbenie, kteréž zachováš mezi mnú a mezi sebú a mezi pokolením svým po tobě. Obřězáno bude z vás všeliké pokolenie mužské.“ Páté lékařstvie proti hřiechu přirozeného jest svatého křstu druhé narozenie duchovnie. A to jisté lékařstvie v ty časy počalo se jest, když jest Kristus v Jordáně pokřstěn. V ty časy on dotknutím svého těla moc druhého duchovnieho narozenie dal jest vodám. A zpósob vod svatého křstu vydal jest, Matúš ultimocizojazyčný text a řka: „Jděte, učte všecky lidi, křstiece je ve jméno otce i syna i Ducha svatého. Naučéce je zachovávati všecky věci, kteréžkolivěk přikázal sem vám.“ Pak mocnost svú vzal jest svatý křest v ty časy, když jest z jeho boku vyšla krev a voda, kteréžto krve a vody mocností voda křstitedlná očištuje křstěného ote všech hřiechóv.

A jakož die kněz poctivý Beda, obřězovánie bylo jest podobenstvie křstu, ale ne ovšem. Neb obřězovánie hřiech prvorozený snímáše, ale muky, to jest pekelné, neshlazováše. Ale křest, u vieře svaté Trojice přijatý, snímá hřiech prvorozený. Ne toliko na malých dietkách, ale i hřiech smrtedlný a skutečný snímá na všech lidech starých. Obřězánie, to tělesné brány královstvie nebeského neotvieráše. Neb všichni obřězaní po smrti vcháziechu do temnic pekelných. Ale křest i muku shlazuje, i hřiech otpúštie, i nebeského královstvie všem v Krista věřícím otvierá. A protož Kristus najprvé chtěl jest obřězán býti a potom křstěn. Aby skrze to nám oznámil, že on v těle se jest