viděl ratolest a rév vinný ve snách, narozený z břicha dcery své, kterážto všicku Así zaměstkná. A od mudrcóv bylo jemu vyloženo, že to viděnie znamenává, že syn se z nie narodí, jenž bude vlásti perským i médským královstvím. A protož, boje se, aby skrze to nebyl zbaven královstvie, anebo syn jeho vlastní, dal svú dceru chudému rytieři a k tomu, když dcera jeho obřichatěla, kázal střieci porodu jejieho. A narozeného syna kázav sobě přinésti, i da ho jednomu rytieři, aby ho tajně zabil. Kterýžto slitovav se nad ním, nezabil jeho, ale v jednom háji zuostavil s cesty. K němužto jedna tista pastýřova, jenž tu blízko bydléše, často přicházející, z prsí svých pokrm dávala. A pastýř, chtě zvěděti, kde tista jeho bývá, naleze dietě tak chudé, ano leží. Kteréžto vzem, i da ženě své, aby je chovala. A ten potom byl jest králem perským i médským a ten vysvobodil Židy z vězenie babylonského. A poňavadž podobenstvie mají některé mieti mezi sebú zjednánie a tato dřieve řečená Mojžieš a Cyrus, jenž byla sta podobna jakožto Krista budúcieho, nalezena sta v přielišné chudobě po svém narození, protož znamenie hodné, sjednávajíce se s podobú, dal jest anjel pastýřóm o Krista narozeného nalezenie a řka: „A to vám znamenie: naleznete nemluvňátko obinuté a položené v jeslech.“

Znamenajmež, že anjel skrze toho znamenie ukazuje, že Kristus jest člověk a zkazitel všech hřiechov a štěpitel všech ctností. Ukazuje jeho čistotu a nevinnost proti smilství, když die: „Naleznete nemluvňátko.“ Druhé ukazuje jeho chudobu a nuznost proti lakomství, když die „plénkami obinuté“, a třetie vypravuje pokoru jeho a [poslušenství]text doplněný editorem[100]doplněno z edice proti pýše, když die „položené v jeslech“. Jakož tehda všickni hřiechové smrtedlní mohú přivedeni býti k těmto třem hřiechóm, o nichž die svatý Jan: „Všecko, což jest na světe, aneb jest požádanie těla,“ to jest smilstvo, „aneb požádanie očí“, totíš lakomstvo, „aneb pýcha života“, též všecky ctnosti, jenž sú odporny hřiechóm, mohú přivedeny býti k těm třem ctnostem, to jest k čistotě, k chudobě, k poslušenství. Protož die svatý Remigius: „Jakož lákaním ďábel proti prvniemu člověku bojoval jest třmi hřiechy, to jest pýchú,