o dietěti.“ Neb ne toliko osvieceni byli sú zevnitř, ale i vnitř o poznání těla vtěleného, jakož dřieve řečeno jest. „A všickni, kteříž sú slyšeli, divili sú se.“ A příčinu toho divenie pokládá, když die: „I o těch, kteréž praveny sú od pastýřóv k nim. Ale Maria zachováváše všecka ta slova, snášejíci v srdci svém.“ Neb opatrně pozorovala, kterak se proroctvie naplňováše na dietěti narozeném. A to snášenie bylo jí velmi utěšené a vší cierkvi svaté velmi užitečné. Neb jakož die svatý Jeroným v kázaní o vzetí matky božie do nebe, ona po vstúpení syna svého ostala za chvíli nemalú na zemi s apoštoly, aby šíře naučila o slovu vtěleném, o němž byla plnějie naučena o slovu od Ducha svatého. A všecko byla čeledně spatřila i s tiem se obierala, protož mohla jest lépe vypraviti. Jakož die svatý Jeroným: „Což lépe známe, lépe vypravujeme.“ A vrátili sú se pastýři, totíš k stádu svému, „chváléce a slaviece Boha“ z dobrodienie všemu světu daného obecně a jim ukázaného. Protož dále die: „Ve všech, kteréž biechu slyšeli, jakož řečeno jest k nim.“
[Kázaní svatého Bedy na též evangelium]text doplněný editorem[116]nadpis doplněn z edice
Když narodil se v Betlémě Spasitel, Syn boží, jakožto řeč čtenie svatého svědčí, pastuškám, kteříž v té krajině biechu, nespiece a střehúce bedlivě nad svým stádem, anjel boží s velikú světlostí ukázal se a vyšlé světu slunce spravedlnosti ne toliko nebeských řečí hlasem, ale také bleskem božské světlosti dovedl jest. Neb nikdy nenalézáme ve všem řádu Starého zákona, by anjelé tak pilně otcóm svatým v světlosti ukazovali se. Ale toto zvláštnie osviecenie právě dnešniemu času zachováno jest, neb vyšlo jest v temnostech světlo těm, jenž sú pravého srdce, milosrdný, lítostivý a spravedlivý Pán Bóh. Avšak aby jednoho anjela nezdálo se malé svědectvie a potvrzenie, když jeden anjel posvátnost nového narozenie vypravil jest, ihned množstvie
