O prvniem móž rozomieno býti, co psáno jest, Ecclesiasticicizojazyčný text 29: „Jdi, hospodáři, a ozdob stól! A které věci máš v rucě, krm jiné.“ O druhém v týchž knihách, 15. kapitola: „Nakrmil ho chlebem života i rozomu.“ O třetiem Ecclesiasticicizojazyčný text 33: „Pokrm, metla a břiemě oslu, chléb, kázeň a dielo slúzě.“ O čtvrtém die pán Kristus, Jan, 6. kapitola: „Tělo mé věrně jest pokrm a krev má věrně jest nápoj. Ktož jie mé tělo a pie mú krev, ve mně bydlí a já v něm.“ Na to slovo, kteréž tuto die: „Aby dal jim pokrm,“ die Bazilius: „Aby dal, ne ukradl ani prodával pokrm v čas svój.“ Neb die Šalomún: „Každé věci jest čas a hodnost,“ Ecclesiasticicizojazyčný text, 3. kapitola. Pak dále die: „Blahoslavený jest slúha ten,“ nynie v naději a potom u věčné slávě skutečně, „kohož, když příde pán“, to jest Kristus v čas smrti aneb v den súdný, „nalezne ho tak činiece“, to jest věrně, pokorně a opatrně. „Věrně pravi vám, nade všěcka sbožie svá ustavíť ho.“ Tomuť pánu slušie věrně, opatrně slúžiti, ještoť jest tak štědrý, že ustaví slúhu svého nade všěcka sbožie svá, ne jako zemští páni, ješto vládařem učinie nad dielem sbožie svého. Ale tento pán všecko a plné blahoslavenstvie dá slúzě svému. Jakožto i jinde, Matúš, 25. kapitola: „Méhodiek, slúho věrný a dobrý! Nebs na malé věci byl věrný, nad mnohými tě ustavím. Vejdi v radost pána svého.“ Protož die apoštol, la Timo.cizojazyčný text, 6. kapitola: „Kteříž dobřě vládnú kněžie, dvoje pocty hodni jmieni budú. A najviece ti, kteříž vládnú v umění a v učení.“ Sv. Jan Zlatoústý praví, že dobří duchovní vládaři budú mieti dvoji odplatu. Jednu za to, že sú dobřě živi byli. Druhú, že sú jiné dobřě živu býti učili. A die dále: „Pak li die ten zlý slúha v srdci svém.“ Tuto slušie znamenati, že slovo dřieve, nežli bude povědieno z úst, až bude povědieno