spasenie. A v tu hodinu nebyl s učedlníky sv. Tomáš, jehož dnes pamatujeme. A toť die tuto sv. Jan: „Tomáš, jeden ze dvanásti,“ to jest apoštolóv, kteréžto ze jména byl volil pán Kristus, jakož píše sv. Matúš, 10. kapitola. A jeden z nich již sě byl oběsil, to jest Judáš, vida u Veliký pátek, ano Kristus na smrt odsúzen od Piláta. Jakož die čtenie, Matúš, 27. kapitola. Pak die dále: „Kterýžto slove Didymus.“ To slovo Didymus někdy znamená sě pochybující. A tak domnievají sě světí učitelé, že to příjmie bylo jemu tepruv dáno od apoštolóv po vzkřéšení Kristově.
Neb viece nežli všickni jiní apoštolé pochyboval jest o vzkřiešení pána Krista. Tak, že ani ženám svatým, ani menším učedlníkóm ani desieti jiným apoštolóm a tovaryšóm svým chtěl věřiti. A protož řekl: „Leč uzřím probodenie na rukú i nohú jeho. A siehnu na miesta hřěbíkóv a rukú svú siehnu do boku jeho, neuvěřím.“ A protož slúl jest Didymus, to jest pochybující. Druhé, to slovo Didymus znamenává blížencě, to jest toho, jenž sě s druhým z jedné mateře jedné hodiny narodil. A tak mohlo sě státi svatému Tomáši. Aneb bylo příjmie od starších jeho pošlé, neb snad otec jeho anebo děd byl blížnec. Tuto slušie věděti, že mnohými obyčeji pochybují lidé u vieřě. Najprvé súdiece Pána Boha za nemilostivého otcě proto, že přepustil na ně chudobu, bolesti, potupu, protivenstvie rozličné. Naliť to jest pošlo z veliké jeho milosti a nevýmluvného jeho milosrdenstvie. Neb die sám, Apok.cizojazyčný text 3: „Já kteréž miluji, treskciť a káži.“ A Šalomún die v Příslovích, 3. kapitola: „Kohož Bóh miluje, tohoť treskce a jakožto otec v synu, tak sě slíbí sobě.“ A Job 5: „Blahoslavený, kterýžto tresktán bývá od Boha. Protož žehránie božieho nehyzď. Nebť on raní, a uléčí, onť ztepe, a rucě jeho uzdravíta.“ Neb die Izaiáš 28: „Samo zajisté trápenie dá rozom sluchu.“ A protož die sv. Pavel, 2. Corinthiorumcizojazyčný text, 4. kapitola: „Což zajisté v nynějšiem času oka hnutie jest
