[92]číslo strany rukopisua jiné čiň, jako svrchu psáno jest. Pakli by rána malá byla, že by šitie nepotřebovala k scelení, vezmi červy zemské malé a zetři je s bielkem vaječným, a klaď na ránu. Tito červové spomáhají k scelení rány a také proti objietření rány, když by je s octem zetřel a tiem pomazal. Pakli by bolest rány se rozmáhala, tehdy vezmi pelyňku, slézu a zvař je u vodě, a přičiň sádla vepřového a zetři spolu, a přikládaj k ráně až do utěšenie bolesti.

Kapitola druhá. O ráně v hrdle od střěly nebo kopie.

Bude[fl]Bude] Vde li hrdlo šípem nebo kopím probodeno, tak že by s jedné strany vešlo a druhú proniklo, tehdy špikem sádlným aneb knot pomaže ostrúhaním, jeden učiň s jedné strany a druhý s druhé, a nech tak do třetieho nebo čtvrtého dne, aneb jakož se lékaři zdáti bude. A potom toliko suchý knot vkládaj. A vždy knot, který vyšší jest, dřieve buď vyňat, a skrze nižší dieru vyňmi, a dole buď rána ostavena odevřená [93]číslo strany rukopisuknota vkládaním.

Kapitola III. O žíle hrdelné.

Žíla[fm]Žíla] yla na hrdle, která se nadýmá v čas zpievanie, a jsta dvě, a když která raněna mečem nebo takovú věcí, má takto býti léčena: najprvé žíla má býti s opatrností sšita jehlú tréhranatú, tak však, aby toliko zajal svrchku té žíly, ale jie[fn]jie] gyne neprobodl. A též k druhé straně má býti nití přistehnuta, tak aby krev byla stavena; a tak buď uvázána žíla shuory i zduola, a pak rúšku omočíce v bielku vaječném, naplniž tu ránu lehce, a pak po třetiem dni rúšku suchú přikládaj. A ta dva konce žíly stěžená, když uzříš, že sta se spojila, vytáhni niti, a ránu suchú rúškú nebo ostrúhaním rúšky a prachem červeným leč.

Kapitola IIII. O přetětí žilny na hrdle.

Pakli[fo]Pakli] Akli žilna bude na hrdle přeťata na dél neb na přieč, tak však, že docela nenie přeťata, tehdy vezmi červy zemské a připrav je, jako svrchu psáno