Bude liť rána na chodidle nožném, ihned rána ta má býti připálena dvénásobním železem neb trénásobním, nebo to miesto velmi žilovaté jest. Pakli tu bude střiel a usta jeho neb diera úzká, uprostraň jej, a jest liť v nie která kost ulomena, vyňmi a potom leč tiem obyčejem, jakož svrchu psáno jest o střielu.
Kapitola XX. O rozsedlině noh.
Někdy nohy se rozsědají sem i tam, a to se stává z hrubých a horkých mokrostí. A toho lék tento jest: maž často ty rozsedliny túto mastí: vezmi sádlo kokotie a húserové nebo kačerové a vepřka ssele a máslo, olej dřěvěný, vosk bielý, prach draganti, gumi arabicumcizojazyčný text; kteréž mají třeny býti, zetři, a kteréž rozpuštěny, rozpusť. A z těch ze všech udělaj mast a maž ty rozsedliny. Tať mast spomáhá k rozsedlinám rukú i nohú, i proti kašli suchému. A spomáháť také proti žiezni vodného telete, ještoť slóve tympanitescizojazyčný text, totiž bubenník – nebo napíná kuoži břicha jako buben [193]číslo strany rukopisu– a to když pomažeš prsí i břicha. K témuž spomáhá mozk hnátóv volových, rozpuštěn v oleji selném a vosku bielém.
Kapitola XXI. O pocení noh.
Proti pocení noh spomáháť je[jm]je] gie zezpod v lázni i kromě lázně často třieti prachem z litargyru.
Kapitola XXII. O vyvinutí některého prsta nožnieho.
Stává se vyvinutie druhdy na prstku nožném: to natahováním má býti napraven, do svého klúbu naveden, jakožto dřieve praveno jest o jiných údech vyvinutých.
Kapitola XXIII. O vytržení trnu z prstu nohy.
Aby vytrhl uvázlý trn z nohy, zvař tu bylinu, ješto slóve bliciscizojazyčný text, aneb oluscizojazyčný text ranný[jn]ranný] ranieni, u vodě, a přilož na miesto horce. K témuž siemě třemdaly a syryště spolu zetři a přilož na miesto.