Když by málo plti se lbi bylo sťato, a leb buď zléčena, jakož svrchu praveno jest. Pakli by kožka se málem držela, tu má býti zachována, a nebude třeba, aby kuože byla prořezána nebo šita, než jakož jest, buď nechána. Na každé vázanie ten kus kuože na chomáčky buď rozložen, a miesto, jakož má býti, vázáno. Tutoť mluví mistr o malém kusu kuože nebo plti, kterýžto ledva má velikost jedné čtvrti, kteráž bývá na kříž rozřezána na lbi rozražené.

Kapitola XI. O ranění mozku aneb mázdřic jeho.

Pakli by rána až do mozku přišla, aneb mázdřice nižšie porušila, vždy jest smrtedlná. A též praví o mozku chřbetnice, mícha řečené. Míchú nazývá mozk, kterýž bývá nalezen v chřbetnici, nebo ten má kmen i pramen svuoj od mozku a jestiť téhož přirozenie s ním a máť svú mázdřici na sobě, jakožto i mozk, totiž tvrdú a milostivú matku. A protož, bude li ta milostivá matka, totiž mázdřice dolejšie, porušena, smrtedlné jest, jakožto i rána mozku. Pakli jinú cestú pochýlí se rána k ušima nebo k nosu, nenie smrtedlná.

Kapitola XII. O znamení ranění kteréž koli mázdřice.

Dolejšie na mozku mázdřice úraz nikdy nebo velmi řédko bývá bez úrazu mozku, a protož, jakož řečeno, jest smrtedlný; ale znamenie toho úrazu, totiž mázdřic mozkových, jsú tato: když tvrdá mázdřice jest raněna, tehdy jest náramná bolest v hlavě, červenost od zevřenie krve na tváři, očí zapálenie a horkost. A tato zardělost bývá druhdy s neštovicemi, a druhdy bez nich, a buď s tiem nebo bez toho nenie velmi škodné, a jest li, že tak raněný dobře se má k jedení a pití i k vázaní. Ale když mátě milostivá, totiž mázdřice zpodnie, jížto mozk obalen, jest uražena, to se pozná po nedostatku mocí přirozených, totiž žádostivé, zachovávané, požívané a vypudivé; a hlas bývá odjat pro zacpánie, kteréž se stává na žilách jazykových a čitedlných hýbavých, aniž jazyk muož sebú