nežli co počneš, okrvav ránu nebo nehtem, nebo ostrú rúchú, neb listiem některého býlé ostrým, jakož jest viezel nebo ostružina, a potom učiň, jakož pověděno jest. Pakli by nemohl okraviti té rány, protože té rány zmrtvěly jsú, tehdy vytoč krev z hřěbene kokotieho a vlí do rány a sšij.

O ráně učiněné na homoplatiech šípem neb kopím.

Pakli bude rána na tom miestě šípem neb kopím, tak však, že by kosti paže neprošla, vlož v ni slanin neb knot strúhanými slaninami pomazaný, a jiné čiň, jakož praveno jest. Pakli rána vešla jest hluboko a nemohla by býti svrchu vyhnojena, nechaj toho raněného za čtyři nebo za pět dní, a pak v boce každého počne boleti, nebo tu stavila se jest krev nebo talov nad žebry; prořezánie učiň na dél mezi dvěma žebroma a prstem učiň próduch nad mázdřicí boční jako dva prsty, a polož nemocného na ten bok, aby mohla krev býti snadně vyčištěna, a ohraď to miesto mnohými rúškami a knotem, ať by nikoli vietr nemohl dojíti, ani duch z těla vyvětřeti. A když uzříš, že třeba jest, daj miesto vyčištění a svobodu, a svým časem zaleč, přiládaje ostruhu s rúchy, jakož o jiných ranách jest praveno.

Kapitola II. O přetětí kosti, ješto slóve řětěz hrdla neb vaz.

Jestliže by ta kost byla poťata nebo zlomena, tak že by paže spadla, tehdy paže buď ku pleci pozdvižena a jeho opatrností navedena, a rúšku omočenú v bielek vaječný s prachem celistvým přilož – a jest tento: vezmi kadidla masticis, sanguinis drakonis, boli aromatici, sarcocollecizojazyčný text – a na to všecko přilož rúšku řečenú. A přilož také dláhy, aby se kost nikami nepohnula, a obvěž dlúhým obinadlem, a paži přivěž širokú a pevnú rúchú k hrdlu, ať ji tak zavěšenú nosí.